„Chodil jsem i v mrazech jednou denně. Dalo se to zvládnout úplně v pohodě,“ říká otužilec z Metylovic, který je jedním ze symbolů Lysé hory. Loni zvládnul 320 výstupů na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, navíc jezdil do hor do zahraničí. Na Lysou horu však nedá dopustit ani v mrazu. Zatímco ostatní turisté se v posledních dnech choulili do teplého oblečení, jemu stačila čepice, rukavice, kalhoty pod kolena a boty.

„Ti, co mě znají, to brali celkem v pohodě. Ostatní ani nechápou, že jdu bez trička, už když je kolem nuly,“ pousmál se. Od 24. února až do začátku března se denní teplota na Lysé hoře nevyšplhala nad minus 12 stupňů Celsia. Nejnižší teplotu naměřili meteorologové ve středu ráno, a to konkrétně mínus 21 stupňů Celsia. Sám Čupa podotýká, že žádné omrzliny neměl. „Netlačím to na sílu,“ říká šedesátník Ján Čupa, kterého nachlazení nebo nemoci netrápí, na konci září si ale po pádu vykloubil rameno a kvůli přetrvávajícím potížím ho čeká operace. Přesto po horách chodí dál. I v minus dvaceti.

K absolutnímu minimu naměřenému na Lysé hoře však bylo ještě daleko. Vůbec nejnižší teplota vzduchu byla na Lysé hoře zaznamenána 9. února 1956, konkrétně mínus 30,9 stupně Celsia. Nejnižší průměrná denní teplota vzduchu, přesně mínus 28,8 stupně, byla naměřena 12. ledna 1987. Ve středu však byl překonán teplotní rekord pro daný den starý 55 let, a to bezmála o dva stupně.

Sněhu bylo málo

Únor byl na Lysé hoře letos výrazně chladnější než v jiných letech, rozdíl činil tři stupně oproti dlouhodobému průměru. Na Lysé spadlo v únoru jen necelých 60 procent obvyklého množství srážek. Maximální výška celkové sněhové pokrývky, konkrétně 81 centimetrů, tam ležela na Lysé hoře ve středu 28. února ráno. Průměrná maximální měsíční celková výška sněhu přitom činí v únoru téměř 160 centimetrů. Na Lysé hoře byla v roce 1911 naměřena vůbec nejvyšší únorová výška sněhu na území republiky, a to 379 centimetrů.

Jan Čupa u kontrolního bodu.
Lysá hora je má milenka. A za ní chodí člověk rád, říká otužilec Čupa