Vody je méně i v dalších přehradách v Moravskoslezském kraji. V Kružberku chybí 84 milionů kubíků vody, ve Slezské Hartě 88 milionů kubíků a v nádrži Těrlicko 82 milionů kubíků.

Málo vody je i v řekách. Podle vedoucího Vodohospodářského dispečinku Povodí Odry Jiřího Pagáče průtoky ve vodních tocích se pohybují na úrovni 330 až 355denní vody (statistické číslo, které vypovídá, že takový průtok bývá 330, respektive 355 dní v roce). Na některých tocích, jako jsou například Jičínka, Olešná či Mohelnice je dokonce průtok na úrovni 364denní vody. Na Ostravici v Ostravě je současný průtok 2,88 kubíku za sekundu. Tak nízký průtok byl naposled zaznamenán v roce 2005. Průměrný průtok je na této stanici 15,5 kubíku za sekundu. Podobná situace je například i na Odře v Bohumíně a řece Opavě v Děhylově,“ upřesnil Pagáč.

Z vodních děl sloužících pro zásobování pitnou vodou je podle něj na tom nejhůře vodní dílo Morávka, která je naplněna na 58 procent. „Z této přehrady je vypouštěn minimální průtok 0,14 metru kubického za sekundu, další voda se šetří pro zásobní funkci. I když hladiny v nádržích stále klesají, není situace v zásobování vodou pitnou ani průmyslovou nijak kritická. V nejbližších měsících žádné omezování odběrů nehrozí. Vodárenské nádrže jsou totiž určitým způsobem zastupitelné,“ zdůraznil šéf vodohospodářského dispečinku Povodí Odry. Podle něj se navíc blíží zima a s ní se dají očekávat i sněhové přeháňky, kdy se vytváří zásoba vody ve sněhu.

Miroslav Řepka z porubské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu uvedl, že letos v říjnu v Ostravě spadlo 40 milimetrů srážek. „Z dlouhodobých měření vyplývá, že říjen patří mezi nejsušší měsíce v roce. Ani ten letošek není nijak výjimečný. Naopak. Třeba v roce předcházejícím napršelo v říjnu v Ostravě jen necelých 12 milimetrů vody. To už se dalo označit za extrémně suchý měsíc,“ doplnil Řepka.

Možná zase budeme ryby převážet do míst, kde je více vody, zvažují rybáři

Suché počasí a většinou velmi nízké hladiny vod v řekách způsobují starosti rybářům

„Pro ryby je to samozřejmě nepříjemné. Navíc se v poslední době v rámci úprav po předcházejících povodních rozšiřují koryta řek. V důsledku to přispívá k tomu, že hloubka vody v potocích a řekách klesá a to není pro ryby dobré. Když je někde výška vody třeba dva, tři či pět centimetrů, tak se samozřejmě voda v takových místech rychle ohřívá, je méně okysličená a to rybám nesvědčí.

Ryby tak ztrácejí své přirozené prostředí a také schopnost ubránit se útoku predátorů. To se týká například kormoránů, kteří se tu asi opět zase brzy objeví a také vyder. Pro ty jsou pak ryby, které plují místy, ve kterých je vody málo, daleko snadnější kořistí,“ uvedl jednatel územního výboru Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

Podle něj rybáři zvažují i krok, ke kterému už v minulosti přikročili. Totiž, že vyloví ryby z míst, ve kterých je málo vody a převezou je do těch částí řek, kde je vody naopak více.

Nedostatek dešťových srážek nedělá radost ani zahrádkářům. „Vyprazdňujeme zásoby dešťové vody, kterou jsme nachytali do sudů v létě. Teď vodou zaléváme. Stromky určitě vodu potřebují. Určitě bych doporučoval těm, kdo mají na zahrádkách okrasné dřeviny, jako například túje, aby vodou nešetřili. U nízkokořenících dřevin je dostatek vody před zimou důležitý. Kdyby došlo k rychlé změně počasí a teploty by šly hluboko pod nulu, mohly by tyto dřeviny zmrznout. Zalévat potřebují i ovocné stromy,“ uvedl předseda územního svazu ostravských zahrádkářů Zdeněk Novotný.

Zahrádkářka Ludmila Müllerová doplňuje, že ani zálivka dvou či tří kbelíků vody pod strom není přehnaná. „Kořeny si dokáží vodu vzít a stromu to jen pomůže. Pokud by totiž přišly takzvané holomrazy, nemusely by stromy, na kterých jsme vodou na podzim šetřili, do jara vydržet,“ dodala Müllerová.