„Neřekl bych, že ten počet je mimořádný, ale rok od roku se počty sražené zvěře mírně zvyšují. Každé zprovoznění nové komunikace způsobí nárůst případů střetů zvěře s projíždějícími vozidly,“ řekl redakci Bedřich Hudzieczek z třineckého odboru životního prostředí a zemědělství, který údaje z patnácti honiteb zkompletoval.

„Zkušenosti ukazují, že zvěři trvá asi dva až tři roky, než si na zprovozněný úsek zvykne a počet kolizí se sníží. K opětovnému nárůstu těchto případů pak dochází zřejmě až po zvýšení frekvence silniční dopravy,“ poznamenal.

Lidé hlásí střety stále častěji

Hudzieczek si myslí, že druhým důvodem vyššího počtu zaznamenaných případů je to, že jsou mnohem více sledovány. „V minulosti myslivci tyto počty důsledně zaznamenávali jen u spárkaté zvěře, kdežto u drobné, například u zajíců, byly počty spíše orientační. Hustý provoz, a snad i jiný pohled na hygienu potravin, dále odrazuje řidiče od krádeží usmrcené zvěře a páchání trestného činu pytláctví, zlozvyku, který byl v minulosti zřejmě více rozšířen. Zvěř tak zůstává na silnici a je snáze dohledatelná. Rovněž mám dojem, že občané daleko častěji upozorňují na případy, kdy vidí kolem silnice usmrcenou zvěř. To je zřejmě důsledkem vysoké úrovně komunikačních technologií, kdy není problém informovat myslivce, státní správu myslivosti nebo policii o sražené zvěři,“ pravil Hudzieczek.

„I když to nejsou informace radostné, chtěl bych všem občanům poděkovat za tuto aktivitu. Podaří se tím jednak uklidit okolí silnic, což má zejména v létě nezanedbatelný hygienický přínos. Navíc se často podaří zužitkovat alespoň část zvěřiny jako krmivo pro lovecké psy,“ upozornil.

Kvůli nemoci, vysílení či poranění za rok na Třinecku uhynulo přibližně čtyři sta zvířat - mimo jiné to byli dva jeleni a 140 kusů srnčí zvěře. Důležitější však pro myslivce je, že v oblasti spatřili dva rysy, 17 vyder, 70 jeřábků, 132 kormoránů, 74 krkavců, tetřeva a více než padesát volavek.

V oblasti se potulují psíci, kteří neštěkají

V záznamech se objevilo i 117 jezevců, což je výrazný meziroční nárůst, dále 26 ondater, v polesí Smilovice Řeka bylo spatřeno deset tchořů. Myslivci na Třinecku si pomalu zvykají na výskyt psíka mývalovitého, který se z východní Asie nekontrolovaně šíří i do Evropy. Dospělý psík je dlouhý přes půl metru a výjimečně váží až deset kilogramů. Neumí sice štěkat, je však jedinou psovitou šelmou, která v zimě spí.

Pokud jsou záznamy myslivců přesné, mezi Hnojníkem a Nýdkem se potulují hned čtyři tito psíci. Živí se bobulemi, kořínky, drobnými živočichy a ptačími mláďaty.

Na vlky či medvědy členové sdružení nenarazili.

Kam dál? Mrtvá bachyně v rukou myslivců