Když dvaačtyřicetiletou paní Alenu z Ostravy schvátila minulý týden chřipka, šla sice k lékařce na vyšetření a pro léky, ale odmítla si vzít kvůli tomu neschopenku. „Budu raději pár dnů na dovolené, když k tomu připočítám víkend, měla bych se z nejhoršího dostat. Nemocenská by teď pro mě byla strašně nevýhodná, přišla bych o dost peněz, což si nemůžu dovolit,“ zdůvodnila žena. Podobných pacientů je v ordinacích praktických lékařů více. „V prvním lednovém týdnu přibylo těch pacientů, kteří se rozhodli i přes nemoc chodit do práce, nebo se nechali vyšetřit, předepsat léky a vzali si kvůli léčení v zaměstnání dovolenou,“ tvrdí praktická lékařka Růžena Šarišská.
close
zoom_in
Přesnou statistiku o počtu lidí na neschopence letos v lednu a srovnání s lednovými dny v předcházejících letech budou mít pracovníci České správy sociálního zabezpečení až v únoru, ale také vlivem reformy se dá předpokládat, že lidí, kteří si berou nemocenskou, bude v Moravskoslezském kraji i nadále ubývat. „Počet prostonaných dnů v loňském roce v Moravskoslezském kraji poklesl o 3,43 procenta ve srovnání s rokem 2006, kdy tu lidé byli nemocní celkem 14 176 697 dnů. Snížil se také počet pracovních neschopností, a to o 741,“ uvedla odborná tisková pracovnice České správy sociálního zabezpečení Alena Fraňková.
Tento trend je patrný ve všech okresech Moravskoslezského kraje kromě Ostravy. Tady loni počet nemocenských l i prostonaných dnů vzrostl, zkrátila se však průměrná délka jedné pracovní neschopnosti. Nejvíce nemocenských ubylo na Frýdecko-Místecku. Průměrnou délku jedné nemocenské zkrátili nejvíce pacienti na Bruntálsku. A na co nejčastěji lidé v Moravskoslezském kraji trpí? „Akutními infekcemi dýchacích cest a chřipkou. V případě nemocí dýchacích cest bylo k 31. prosinci 2007 evidováno 122 134 případů pracovní neschopnosti s 2 447 034 prostonanými dny,“ upřesnila Fraňková s tím, že lidé na severu Moravy a ve Slezsku si také velmi často berou nemocenskou kvůli nemocem pohybové soustavy, zejména páteře a dalším.
