Některým obyvatelům obce Hrčava se nelíbilo, že si místní starosta přivedl nové obyvatele, kteří mu pak dali v komunálních volbách hlas. „Podal jsem podnět kvůli zmanipulování voleb černými dušemi, co u nás byly přihlášeny k trvalému pobytu, ale jinak v obci nebydlely,“ popisoval Martin Koper z Hrčavy. Zdůrazňoval, že tito voliči měli adresy Hrčava 58 a Hrčava 34, což jsou objekty patřící právě starostovi Sikorovi. Ten druhý se nachází v takovém stavu, že sám vlastník ho ostatně u soudu nazval neobyvatelným…

Hnutí Pro Hrčavu vládlo malé vesnici s 260 obyvateli na česko-polsko-slovenském pomezí v posledních čtyřech letech, kdy tu jako jediné sestavilo kandidátku. „A letos jsme se přidali i my, protože se nám nelíbilo, jak vedení hospodaří,“ prohlásil Koper. Hyrčovjané dostali nakonec 560 hlasů oproti 587 odevzdaným Pro Hrčavu, získali tak tři mandáty ve zdejším zastupitelstvu oproti čtyřem.

Stal Hrčavanem, aby tu mohl provozovat taxislužbu?

Nespokojení usedlíci argumentovali, že k urně dorazili též lidé, kteří získali trvalé bydliště v Hrčavě v červenci a srpnu, a to podle nich pouze formálně. Koper hovořil až o osmi, soud ale přizval svědčit čtyři. Tomáš Kněžík se omluvil ze zdravotních důvodů, v písemné výpovědi tvrdil, že byl nařčením rozhořčen – potřebu zdejší adresy vysvětloval budováním nového rodinného domu.

Marcel Galuszka se naopak podle svých slov stal Hrčavanem, aby tu mohl provozovat taxislužbu, která by pomáhala lidem cestovat z odlehlých míst. „A to jste se nebál tam spát?“ ptal se ho stěžovatel Koper na trvalé bydliště v čísle popisném 34, což je doslova ruina (s dalšími nahlášenými lidmi). Nový soused uváděl, že tam párkrát spal a prý neví, jestli je tam elektřina, voda, plyn.

O přespávání hovořili také Zdislaw Pawlas starší a Otakar Litera s bydlištěm v čísle popisném 58 (normálním domě, o kterém místní tvrdili, že potřebuje spravit komín, aby jim nespadl). První si vybral i se synem Hrčavu, že je tu krásně a chce tu dřevěnku. Druhý kvůli tomu, že se po rozchodu potřeboval odstěhovat od přítelkyně, ale v současné době žije zpět v Třinci u nové partnerky.

„Právo volit do zastupitelstva obce náleží občanům, kteří k ní mají úzký a faktický vztah. Jen formální nestačí,“ komentoval usnesení soudce Petr Hluštík. Že v Hrčavě fakticky nebydlely nejméně čtyři osoby z řad zdejších voličů označil za prokazatelné. Upozornil na fakt, že všechny byly trvale nahlášeny u starosty, stejně jako na to, že k jejich evidenci došlo nedlouho před volbami.

Soud dospěl k tomu, že šlo „o zásadní narušení demokratických principů voleb“. „Jak rozhodl, tak rozhodl. Já to nekomentuji,“ řekl starosta Hrčavy Marek Sikora. Nechtěl se bavit ani o účelovosti či neúčelovosti přihlášení Kněžíka, Galuszky, Litery a otce i syna Pawlasových ve svých nemovitostech. Potvrdil ale, že každopádně postaví novou kandidátku a pokusí se volební úspěch zopakovat.

„Myslím si, že na Hrčavě jsme toho udělali za poslední čtyři roky hodně, a že to občané docení. Je tady šance volby zopakovat a pro nás i šance opět uspět,“ nechal se slyšet Sikora. Ucházení se o post starosty, jak doplnil, neovlivní ani to, že je trestně stíhaný kvůli podvodu. Opakované volby v Hrčavě by ministerstvo vnitra mělo vyhlásit do třiceti dnů od usnesení soudu.

Hrčava je třetí obcí, kde se musí opakovat volby kvůli podobným problémům. Znovu k urnám půjdou i v Moldavě a Loučce pod Klínovcem.