Frýdek-Místek ladí návrh nového Kulturního centra. Projekt je koncipován jako dvě nezbytné rekonstrukce historických budov s přístavbou multifunkčního sálu, který městu chybí.

Kulturní centrum Frýdku-Místku budou tvořit tři navzájem propojené části. Základem se stane památkově chráněný Národní dům s historickým sálem. Druhou částí bude budova bývalé Národní záložny místecké (později Moravia Banka), v níž vznikne městská galerie a ve vrchních patrech zázemí pro kulturní soubory. Obě historické budovy doplní Nová scéna – přístavba s multifunkčním sálem navržená světoznámou architektkou Evou Jiřičnou. Všechny tři objekty spojí dvorana s šatnou a bufetem, z níž návštěvníci vstoupí do jednotlivých objektů.

„Jednali jsme se zástupci kulturních organizací a spolků, aby jim sál vyhovoval a byl maximálně využíván. Pracujeme s konceptem, kdy sál poskytne zázemí většině tanečních, hudebních a divadelních souborů ve městě. Bude mít stupňovité sezení i možnost získat rovnou plochu po zatažení hlediště. Podařilo se nám v rámci studie zvýšit kapacitu, a to na 500 míst na sezení a 900 na stání. To znamená, že vzhledem k těmto úpravám bude mít větší vytížení. O jeho využití budou mít zájem kromě městských souborů i další zájemci – organizátoři kulturních představení i společenských akcí. Díky tomu všemu bude sál na sebe lépe vydělávat a bude soběstačnější. Město velikosti a významu Frýdku-Místku takový sál využije,“ zdůraznil primátor Petr Korč (Naše Město F-M).

Nové kulturní centrum ve Frýdku-Místku bude pro všechny

Rekonstrukce Národního domu i budovy Záložny jsou dlouhodobě plánované a musely by být provedeny bez ohledu na výstavbu Nové scény. „Studie jasně prokázaly, že budova bývalého kina Petra Bezruče dispozičně neumožňuje přestavbu s novým multifunkčním sálem. Navíc cena této rekonstrukce s horším sálem by vyšla na totožnou částku jako výstavba Nové scény. A co se týká provozních nákladů, je úspornější a z organizačního hlediska logicky výhodnější mít všechny tři budovy v jednom komplexu,“ uvedl náměstek primátora pro investice, finance, rozpočet, útvar hlavního architekta a životní prostředí Jiří Kajzar (Naše Město F-M).

„Budova Nové scény – a nejen ona, ale celý komplex – rozhodně není zamýšlena jako elitářský projekt pro úzkou skupinu návštěvníků. Smyslem je naopak rozšířit možnosti kulturního vyžití ve městě jak co do počtu kulturních akcí, tak co do nabízených žánrů. Máme tedy na zřeteli rozšíření kulturního vyžití pro co nejširší okruh zájemců o kulturu. To, že Nová scéna je, pokud jde o estetiku projektu, pojata velkoryse, není této myšlence na škodu. Naopak. Věříme, že odpovídající zázemí pro kulturu vyvolá o kulturní, ale i společenské a zábavné akce vyšší zájem a tyto akce tak vhodně doplní rejstřík současných aktivit pořádaných ve městě,“ zdůraznil náměstek primátora pro majetkoprávní vztahy a majetkové účasti města Radovan Hořínek (ANO 2011).

Město věnuje pozornost také parkování v okolí budoucího centra. Na návrh občanů by na místě bývalého kina Petra Bezruče mohl vzniknout parkovací dům, další plánované parkoviště jsou „U Vykopnutého“ a na dalších místech poblíž.

Rekonstrukce Národního domu vyjde na 314,5 milionu korun, rekonstrukce Záložny na 76,8 milionu a výstavba Nové scény na 349,3 milionu Kč. Město bude usilovat o dotační programy. Jako první v pořadí bude zahájena rekonstrukce Záložny, pokud vše půjde podle plánu koncem příštího roku by mělo dojít na výběr zhotovitele.

K TÉMATU

Co na nové kulturní centrum říkají kulturní osobnosti města

Kamil Rudolf, zakladatel největšího středoevropského tanečního festivalu Beats for Love a provozovatel klubu Stoun:
"Frýdek-Místek si zaslouží důstojný sál, který výrazně rozšíří kulturní nabídku a pozvedne i úroveň živé kultury. Je dobře, že město ohledně sálu jedná s pořadateli a producenty kulturních akcí a bere v potaz jejich připomínky. Je to správná cesta k tomu, aby sál sloužil opravdu celému městu."

Vladimír Bláha, ředitel Symfonického orchestru Frýdek-Místek:
"Pro Symfonický orchestr Frýdek-Místek bude sál přínosem. Plánujeme rozšířit náš program o nové koncerty, které budou reflektovat moderní směřování vážné hudby a zahrnovat významné sólisty a skupiny z jiných hudebních žánrů, a ty by se v tomto sále mohly konat. Navíc usilujeme o prohloubení spolupráce s polským, rumunským a japonským orchestrem, které projevují zájem o společná vystoupení v novém koncertním sále."