Stavbu, která by měla ulevit přetíženému centru od kamionů, vyhlížejí obyvatelé Frýdku-Místku řadu let. Denně musí dýchat zplodiny z více než čtyřiceti tisíc aut, které projíždějí městem. Ani nedávno vydané stavební povolení ale neznamená, že se za půl roku s určitostí začne stavět. Záleží na tom, jestli se podaří získat peníze z operačního programu na příští rok.

K větší přehlednosti podle vedení města nepřispívá ani situace na ministerstvu dopravy. Jen za poslední tři roky se tam vystřídalo pět ministrů. Problémy doprovázejí také výkup pozemků. „Pro některé majitele nejsou výkupní ceny zajímavé," připouští Dalibor Hrabec.

Kvůli sporům s majiteli pozemků chybí stavební povolení pro úsek plánované čtyřproudé silnice u Starého Města. Úřady zatím nedaly zelenou ani křížení přes silnici u hřbitova ve Frýdku. Spory se vedou i o osmdesátimetrový úsek u čerpací stanice v Příborské ulici. „Hádá se stát se státem. Dohoda asi není možná jinak než soudně," glosoval to náměstek primátora.

Proti trase jižního obchvatu se v minulosti postavili ekologové. V současnosti už ale členové sdružení Děti Země proti novému obchvatu nic nenamítají. „Rozhodli jsme se, že proti prvnímu stavebnímu povolení nepodáme k ministru dopravy rozklad. Našim námitkám bylo vyhověno nebo byly podle zákona řádně vypořádány," tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podmínkou pro výstavbu obchvatu je i ekologická likvidace Skatulova hliníku. Skládka, na kterou se dřív odkládal průmyslový odpad z Válcoven plechu, se totiž nachází na jeho plánované trase. Náklady na sanaci se odhadují na miliardu korun.

Práce na obchvatu začnou výstavbou mostů na jeho trase, k nim se postupně přidají další komunikace. Vedení města se ale obává, že i po dokončení obchvatu by řada řidičů mohla nadále jezdit přes centrum města. Zabránit se tomu dá různými způsoby. „Rádi bychom průjezd městem zklidnili. I na estakádě by měl stačit dvoupruh," říká náměstek primátora Karel Deutscher. V centru města by se mělo objevit více zeleně, kruhové objezdy i parkoviště.