„Jde o již pátý ročník, kdy se dětem snažíme uspořádat nějakou společenskou akci. Jedná se vlastně o takovou kolektivní práci, s cílem pobavit ostatní i sebe,“ prozradil Jiří Lanča, velitel Sboru dobrovolných hasičů SDH Místek-Bahno, který s obavami neustále sledoval zatahující se oblohu.

„Loni nám vyšlo krásné počasí. Přišlo zhruba 50 dětí, dospělé nepočítám,“ dodal. „Pršet nebude, volali jsme do Moskvy,“ ujišťoval jej kolega Richard Volný. I přesto, že se nakonec přeháňka prohnala, nikomu to na dobré náladě neubralo. O hudební doprovod se staral Tomáš Literák, který na svých dvou gramofonech pouštěl desky nesmrtelných šlágrů.

„Tady mám 4 500 kousků na malých deskách, ty velké nepočítám. Doma je zbytek – sbírám je už od svých patnácti let,“ upřesnil „diskžokej.“ Lidé si mohli sami vybírat skladby z připravených seznamů, seřazených podle interpretů.

„Přijeli jsme z Riviéry podívat se na dětský den a přihlásit Barunku do hasičů, aby viděla, jak to bylo a jak to bude,“ řekl s úsměvem vzorný dědeček, který z batůžku vytahoval vnučce suché oblečení.

Ostatní děti postupně obcházely připravená stanoviště, kde například střílely ze vzduchovky, lovily kačenky z bazénku, trefovaly se míčem do branky nebo skákaly v pytlích. Za každý splněný úkol obdržely razítka, která později proměnily v diplomy.

„Byl jsem tady už před dvěmi lety. Mám za sebou rybaření a házení kroužků. Moc se mi tady líbí a těším se na další úkoly,“ řekl nesměle devítiletý Adam, kterého z Frýdku doprovodila babička.

Podívat se přišel také čtyřiaosmdesátiletý Bedřich Kalmus, který se podílel na výstavbě místní zbrojnice. „U místeckého sboru jsem již 64 let. Mám sice po operaci páteře, ale když to jde, mezi hasiče se vždycky přijdu podívat,“ svěřil se nejstarší přítomný hasič.

Každoroční radovánky „bahenští" spojují vždy s kácením májky, kterou staví především kvůli dětem. Letos však o tuto událost přišli. Předběhli je zlomyslní návštěvníci, kteří pokáceli nehlídanou májku už v týdnu, a hezky za tmy.

„Je to smutné, především zkazili radost dětem, ne nám. Můžeme jen tušit, kdo to mohl udělat, ale čekáme, zda se k tomu také přihlásí,“ povzdechl si Jiří Lanča místní hasič.

„Dobrovolní hasiči patří k jedněm z posledních organizací, která v okrajových částech dělá něco pro kulturu a mládež. Je smutné, že se stále najdou lidé, kteří si této práce neváží,“ uzavřel další člen jednotky, která jako jedna z mála vlastní svou hasičskou zbrojnici.

Letos sbor oslaví 90. výročí svého založení.