close Jan P. Štěpánek. info Zdroj: Se souhlasem J.P. Štěpánka zoom_in Jan P. Štěpánek. „Já jsem dítě osmdesátek a ten starý Frýdek a Místek, o němž přednáším, si nemám šanci pamatovat. Pořádně jsem se tady rozkoukal až v devadesátých letech, kdy se postupně to torzo obou měst začínalo opravovat,“ vysvětlil Štěpánek, jehož zájem o minulost „chytil“ při studiu stavařiny. Začal s tím před čtvrt stoletím a označuje se za badatele amatéra i frýdecko-místeckého srdcaře.

„Zjistil jsem, že město, kde jsem vyrostl, není ten skutečný Frýdek-Místek, který se tady rozvíjel nějakých šest set let,“ konstatoval Štěpánek. Dal si tu práci, aby pozjišťoval co nejvíce informací, jak souměstí na březích řeky Ostravice vypadalo – a předal je lidem v okolí. Podílel se na vytvoření facebookové skupiny Historický Frýdek a Místek, pod jejíž hlavičkou pořádá přednášky pro veřejnost.

A proměna samotná? Podle něj bylo až do 50. let 20. století město krásným, se samostatně se rozvíjejícími a vyvíjejícími místy a v jádru stále středověkými částmi. Za první republiky získalo moderní vzhled s výstavbou rodinných domků i bytovek. „Ale se změnou politické orientace po válce se rozhodlo o předurčení k neodborné modernizaci a přeměně v sídlištní ubytovnu pro tisíce pracujících ze všech koutů republiky,“ uvedl.

Amatérský badatel za snad největší škodu na Frýdku považoval „pohlcení“ celé oblasti dnešních ulic Revoluční a Bruzovská. „Směrem dále od hradeb a radnice po synagogu a Mariánský kostel, tam stávala předměstí vyvíjející se několik staletí,“ vysvětlil Štěpánek. Své aktuální besedy ve Faunaparku (po části věnované Místku se koná ve středu 21. září od 18. hodiny pokračování o Frýdku) nazval „nostalgické a provokativní“.

„Projdeme si na fotkách ulice starého Frýdku, které si někteří ještě pamatují. Malebné uličky i třídy tu bohužel ustoupily socialistickým bulvárům a sídlištím,“ oznámil Štěpánek.

Program pojal i jako střet dvou světů: Smutných a naštvaných starousedlíků sledujících zkázu svého prostředí a nových obyvatel stěhujících se na jeho místo ze všech koutů tehdejšího Československa za vidinou lepšího života.

„Ukážeme si surovost chátrajících domů, ulic, ztracených zákoutí a představíme si Frýdek těsně před stavem, než tyto lokality zmizely nenávratně, i léta jeho přestavby,“ nechal se slyšet Štěpánek. Ten v posledních letech seznamoval veřejnost i se samotným vznikem Frýdku-Místku, jeho existencí za Rakouska-Uherska, po vyhlášení samostatného státu, za války či za dekády komunistické diktatury.