Startovalo se v několika kategoriích, kde nechyběli ani ti nejmenší, ale přišli i běžci důchodového věku. Na ty společně s muži čekalo osm kilometrů. „Když tato akce před patnácti roky vznikla, účastnili se pouze místní,“ prozradil šéf závodu, který zároveň tehdy stál u jeho zrodu, Bronislav Walek s tím, že první ročníky byly určeny hlavně pro děti.

„Postupně se tento běh začal dostávat do podvědomí okolí a začali zde přicházet i přespolní a účast se zkvalitňovala,“ doplnil Walek. A tento zájem byl znát i na růstu počtu startujících, který se v prvních ročních blížil ke stovce, nyní již Hrádkem běhají stovky příznivců pohybu, mezi kterými se najdou i známá jména, jako například český reprezentant Peter Mikulenka ze Slezanu Frýdek-Místek.

„Počty kategorií se postupně rozšiřovaly na současných jednadvacet, aby si mohli zaběhat úplně všichni. Jednou u nás dokonce zvítězil běžec z Bulharska,“ řekl Walek. Však největšího aplausu se dostalo úplně těm nejmenším, na které čekala trať dlouhá sto padesát metrů. Některé děti zvládly běžet samy, některé běžely s rodiči, ale do cíle se dostaly všechny. „Ti malí jsou zde nejroztomilejší, někteří sotva chodí, ale do závodu šly statečně,“ svěřila se Marie Heczková, která do Hrádku přijela z Třince.

„Udělali jsme si s manželem takový menší výlet. Sice hlásili škaredé počasí, ale nakonec svítí sluníčko a je to tady moc fajn,“ doplnila Heczková. „Malé děti zde běhají od začátku, však nejdříve byla věková hranice od sedmi let a postupně se ještě snížila,“ vysvětlil Walek s tím, že tato akce má hlavně dětem přiblížit pohyb. „Jedná se nám především o děti, akorát mě trošku mrzí, že běhání moc netáhne, to mě trošku bolí,“ uzavřel Walek.