Zbavit se takových pseudoosobností za sebou potom mnohdy zanechává pocit trapnosti. Své by o tom mohly povídat například desítky německých měst, které ve třicátých letech jedno po druhém nadšeně udělovaly čestné občanství Adolfu Hitlerovi. Toho naštěstí Frýdek-Místek za občana nikdy neměl, zato kalibr bývalých čestných občanů začíná u Klementa Gottwalda. Tím se město mohlo „pyšnit“ až do roku 1992, kdy mu městští zastupitelé jeho výsadu odňali, stejně jako G. I. Gukasjanovi a dalším, kteří čestné občanství získali za aktivní „internacionální pomoc“ v srpnu 1968.
Ve stejný den, kdy byly tyto osoby cti být občany Frýdku-Místku zbaveny, ji naopak získal prezident tehdejší ČSFR Václav Havel. „Čestné občanství Václav Havel dostal u příležitosti druhého výročí jeho návštěvy ve Frýdku-Místku, přičemž jsme byli prvním městem, které Havel navštívil po svém zvolení do prezidentské funkce. Frýdek-Místek tak chtěl navázat tradici jmenování prezidentů demokratického Československa čestnými občany města,“ uvedla kronikářka města Anna Nováková. Havel pak přijel do Frýdku-Místku o rok později na dvoudenní pracovní návštěvu. Tehdejší starosta Pavel Vyvijal (ODS) mu jako vůbec prvnímu předal i symbolický klíč od bran města. Kromě Václava Havla má klíč od bran města od roku 2000 ještě výtvarnice Eliška Servátková. Ta jej obdržela u příležitosti svých 85. narozenin za celoživotní dílo. Klíč k frýdecko-místeckým branám rozhodně není určený na každoroční rozdávání. Ten, který dostali Václav Havel a Eliška Servátková, jsou dvěma z deseti, které pro vzácné příležitosti navrhl a také zhotovil v letech 1992 až 1993 výtvarník Jiří Sibinský. Pouzdro na něj vzešlo z dílny Jaroslava Merendy.
Kromě Václava Havla má Frýdek-Místek ještě další dva čestné občany. Ještě za první republiky roce 1935 tehdejší starosta Frýdku Rudolf Dokulil jmenoval čestným občanem T. G. Masaryka. V roce 2001 potom městské zastupitelstvo udělilo stejnou poctu in memoriam páteru Josefu Moštěkovi, kterému byla ve stejném roce v presbytáři kostela sv. Cyrila a Metoděje odhalena i pamětní deska. Josef Moštěk od začátku sedmdesátých let až do své smrti v roce 1986 vykonával službu duchovního pastýře v chlebovické farnosti.
Kromě těchto poct udělilo zastupitelstvo celkem čtyřikrát i Cenu města. Poprvé před pěti lety Ženskému pěveckému sboru Martinů a jeho dirigentu Jaromíru Javůrkovi za přínos k rozvoji kulturního života ve Frýdku-Místku. O rok později potom cenu získal Jaroslav Olšák, za další tři roky byl oceněn při příležitosti svých stých narozenin legionář Josef Palička a naposled v roce 1997 Cenu města obdržel Dětský folklórní soubor Ostravička k 15. výročí svého trvání.