Odmalička zpívá, tančí, hraje divadlo, recituje a čte knihy, na jaké si netroufnou ani leckteří „vyzrálí dospěláci“. Své nadání naposledy na veřejnosti předvedla na frýdecko-místeckém okresním kole soutěže Wolkrův Prostějov, která proběhla v místním divadélku Čtyřlístek. „Tady se mi ale na soutěži moc nedařilo. Měli jsme recitovat dvě básníčky. Do Verše o růži od Jaroslava Seiferta, kterou jsem si vybrala sama, jsem mohla vložit i trochu hereckého zpracování – a to pro mě bylo to pravé ořechové. Druhou básníčku – Dům od Jana Skácela, jsem ale pokazila. Umím to i lépe,“ pokrčila rameny Tereza. Mnohem více se jí dařilo například na školské recitační soutěži, ve které získala první místo, i na mnoha oblastních soutěžích, které prošla ještě jako žákyně základní školy.

„Už když jsem byla malá, tak nám s bráškou maka i taťka četli pohádky. Později jsem měla velké štěstí i na učitelky češtiny, na základní škole to byla Irena Febrová a na střední Eva Fojtíková. Obě jsou úžasné, vždycky na mě mají čas. Když jsem se teď například připravovala na Wolkerův Prostějov, chodila jsem za paní učitelkou do školy i o prázdninách a ona mi s recitací pomáhala,“ pověděla mladá recitátorka. Její středoškolské učitelky jí také přišly na soutěž podpořit, fandily Tereze i jejímu spolužákovi Tomáši Piskořovi, který také soutěžil.

„Strašně ráda čtu, nejraději romány. Ty, ve kterých jsou i milostné zápletky, jsou nejkrásnější a nejblíže k mému srdíčku. Hrozně se mi líbí Shakespeare – jeho Romeo a Julie je prostě nádherný příběh. Ráda čtu i Moliera a mojí oblíbenou knížkou je Smrt krásných srnců od Oty Pavla. Z poezie se mi moc líbí třeba Jaroslav Seifert,“ prozradila osmnáctiletá Tereza Szumilová.

„Vždycky jsem chtěla být herečkou. Odmala jsem chodila do dramatického kroužku, to mi dalo základ a díky tomu se před lidmi nestydím mluvit,“ zavzpomínala Tereza. Tím ale zdaleka výčet jejích aktivit nekončí. „Asi od čtyř let tančím moderní tance v taneční skupině. I tady jsem, zvláště v kategorii tanečních dvojic, vyhrála spoustu soutěží,“ usmívala se Tereza.

„Po páté třídě jsem dokonce udělala talentovky a přijali mě na obor tanec na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Nakonec jsem si to ale rozmyslela a nenastoupila jsem tam. Ale nelituji toho,“ pokrčila rameny Tereza, která mezi své další koníčky zařazuje i zpěv. „Mnoho let jsem také zpívala ve sboru,“ dodala s úsměvem. Věří, že své umělecké nadání jednou zúročí. „Svůj obor, který studuji na střední škole, nejspíš v budoucnu opustím. Mým snem je uplatnit se v muzikálu. Zvažuji ale i to, že půjdu studovat práva a divadlo, tanec a zpěv si nechám jen jako koníčka,“ konstatovala Tereza.