Ostrava má na věži největší hodiny v Česku, jak se pečuje o dvoumetrové ručičky

„Na druhé straně je ale vyvažována protizávažím, takže ji otočíte dvěma prsty. I kvůli tomu je třeba pochopit, že malá odchylka tam vždy může být a zpoždění do dvou minut se neřeší. Větší odchylka už ale může značit mechanický problém,“ říká Martin Bachan z firmy Impuls-B ze Staré Bělé.

OBRAZEM: Adventní večer na ostravském Jihu, kdo neměl kód, díval se za plotem

Zároveň však podotýká, že prostým posouváním ručiček prsty se největší a od země nejvýše položené hodiny u nás, které servisuje už dvacet let, neseřizují.

„Většinou to funguje tak, že věžní hodiny se čtyřmi ciferníky mají převodník od jedné do dvanácti, z něhož vede tyč s kloubem k centrálnímu stroji uprostřed, který řídí všechny čtyři strany současně, jako je to například ve vedlejší Katedrále Božského Spasitele,“ popisuje Martin Bachan jednodušší systém, který kvůli věžnímu výtahu na radniční věži není možný.Navíc ostravské radniční hodiny, přestože zvenčí záměrně působí tradičně, mají uvnitř věže už moderní elektronický řídící systém.

I proto se Martin Bachan se syny Tomášem a Lukášem v tomto případě nepovažuje za hodináře v pravém slova smyslu, jejich práce vyžaduje zejména mechanickou zručnost a také znalosti elektrikáře a IT technologií.

Signál ze satelitu

„Každý ciferník má svůj ovládací panel. V jednom z nich je GPS namířená na prosklenou část věže a vysílá signál o čase, který my už si převedeme pomocí malého relé do hodin. Kdysi se využíval signál vedoucí až z Frankfurtu nad Mohanem po dlouhých vlnách jako rádio, ale dnes je kvůli mobilním sítím a wifi všechno tak zahlcené, že by signál vypadával. Proto se přešlo na novou GPS. Ale aby bylo možné ji aplikovat na stará zařízení, máme tam převodník. Chytneme tedy signál ze satelitu, který dešifrujeme, a vysíláme jej ve značkách, kde jsou zakódovány minuty, hodiny, datum a letní/zimní čas. Hodiny si to ‚stáhnou‘ do svého relé s motorkem, který je napojený na minutovou hřídel,“ popisuje jednatel firmy Impuls-B velmi složitý hodinový mechanismus.

Ostrava je najednou přede všemi, říká kurátor kritizované vánoční výzdoby

Popírá tak představu, že by se nynější ostravské radniční hodiny seřizovaly mechanicky jako za dob starých hodinářů. Dnes postačí několikero zmáčknutí tlačítek.

„Když vypadne elektřina, hodiny si zapamatují, kdy k tomu došlo, a až se zase nahodí, hodiny si zkontrolují aktuální čas. Zjistí si, kolik ‚promeškaly‘ a jestli je pro ně rychlejší doběhnout, nebo tři čtyři hodiny počkat, až zase budou ukazovat stejně,“ říká hodinář, mechanik, elektrikář a IT technik v jednom, podle něhož se totéž děje na všech čtyřech cifernících, takže se může stát, že na jedné straně věže mohou jít hodiny jinak než na další.

Nejčastěji se na radnici zpožďují hodiny ze strany od stadionu Bazaly. „Může to být elektronikou, silnějším foukáním na návětrné straně, ale máme také podezření, že to může způsobovat výtah, když náhodou projede a nastane jiskření zrovna v době, kdy přichází impuls a hodiny si zapisují čas do paměti. Mohou si zapsat údaj špatně, ale neví o tom,“ říká Bachan.

Před Vánoci do hodin spadl řetěz a nešly

Zajímavostí radničních hodin je, že se ručičky neposouvají co minutu, ale co půl minuty, aby byl posun na hodinách co nejplynulejší. Naopak nejméně plynulý byl ve chvíli, kdy hodiny nešly vůbec. Stalo se tak například asi před šesti lety.

„To se tehdy před Vánoci dělala výzdoba a spadl jim řetěz, který se ve větru namotal na ručičky, čímž se to celé ‚šprajclo‘,“ vzpomíná na jednu z kuriózních situací Martin Bachan.

O další se podle něj postarali technici, kteří se starají o stále ještě neonové, nikoli led nasvícení hodin, když zapomněli dotáhnout ručičku. Ta tak prokluzovala, přestože motorek běžel. To jsou v podstatě jediné případy, kdy se sahá na samotné ručičky, či s ohledem na jejich délku spíše pořádné „pracky“.

Veďme slušný život, nejsme tady věčně, vzkazuje z oslavy stoletý pán z Bašky

„Nenastanou-li podobné případy či jiné problémy, chodíme na věž preventivně dvakrát ročně, po zimě a před zimou, abychom hodiny zkontrolovali. A pak, když se něco stane – po bouřce, silném větru, delším výpadku elektřiny, v průměru několikrát ročně.“Pro otce a syny Bachanovy díky speciální povaze práce nemají přesné zařazení například ani na finančním úřadu. „Oficiálně jsme hodináři. Ti praví hodináři ale seřizují klasické hodiny, budíky, náramkové hodinky. Kdežto pro nás jsou kuchyňské hodiny moc malé,“ směje se muž, který se při své práci mnohem více potřebuje vyznat v mechanice, která se kloubí s elektronikou.

Ještě když navíc častěji než seřizování hodin rozhoupává kostelní zvony nebo zajišťuje zvonění do škol.Původní hodinyStávající hodinový systém na věži Nové radnice už zdaleka není původní. První mechanické hodiny stály v rohu věže, natahovaly se klasicky a měly závaží, které bylo umístěné o patro níž.

„To ale bylo mechanicky složité, protože rozvody kvůli výtahu vedly po obvodu věže a docházelo k velkým mechanickým zpožděním a hodiny se musely složitě a často seřizovat. Nejbližší ciferník byl často zpožděný o čtyři minuty, zadní až o dvanáct minut podle zkrutů a vůlí v mechanismech,“ vzpomíná Bachan na první systém, který také zažil.

Ten se poté vyměnil za elektronický stroj, který ale stále fungoval na bázi mechanických převodů. Až před zhruba patnácti dvaceti lety se na věži zvolila varianta, kdy každé hodiny mají své vlastní řízení a elektroniku, což je jednodušší a přesnější. Malá vůle na cifernících ale zůstává. I s ohledem na řadu specifik radničních hodin Martin Bachan říká: „Pro nás jsou nejdůležitější!“