Pašeráky tabáku ze Slovenska, tenkrát uherského, zde byl zavražděn financ-jäger. Na místě vraždy byl také pochován a nad jeho mohylou byl vztyčen kříž z ostrouhaných smrkových žerdí, který svítíl do dálky. Ten však zubem času a povětrnostními vlivy chátral, a tak byl obnovován, poprvé v roce 1878, poté 1992 a nakonec letos v roce 2008. Místo se stalo cílem poutníků a turistů, proto bylo třeba postavit útulny. Tu první postavil německý spolek Beskidenverei již v roce 1902, ta ale vyhořela v roce 1927. Tentýž spolek postavil v r.1924 dvouposchoďový hotel „Weisse Kreuzz“, převážně dřevěná stavba lehla popelem v roce 1936. Na stejných základech byl pak postaven moderní horský hotel s rovnou střechou, podobu této stavby známe dodnes. Známý hotel Kysuca na slovenské straně hranice se původně jmenoval hotel Baron a nechal ho postavit bývalý číšník z hotelu Bílý Kříž Adolf Baron z prostředků své zámožné manželky. Na základě její hluboké zbožnosti nechal nad hotelem ještě postavit kamennou kapli. Po válce se hotel jmenoval „Jeleň“, teprvé později Kysuca. Po revoluci se Slováci vrátili k původnímu názvu Baron. První českou chatou byla Dańkova útulna, těsně vedle ní si pak německý obchodník Liva z Frýdku postavil moderní hotel Súlov, který byl se starou útulnou propojen. Ve všech třech budovách probíhala od 50.let minulého století celostátní odborářská rekreace.

Byl zřízen přímý zvláštní vlak Praha-Bílá, trasu z Bílé na Bílý Kříž v délce 10 km však museli rekreanti zvládnou pěšky nebo koňským povozem. Po výstavbě přehrady Šance vlak končil na Ostravici a poté byli rekreanti až na místo přepraveni autobusy. A jaké byly osudy chat po revoluci? Doslova žalostné: staly se předmětem spekulací, finančních machinací a z velké části byly rozkradeny. Nakonec chátrající objekty zakoupilo finanční družstvo Slávie. Hotel Bílý Kříž byl velkoryse přestavěn na drahé apartmány pro bohaté klienty, velkoryse, ale vkusně byl přestavěn i hotel Súlov a větší část budovy bude sloužit ke stejnému účelu. V prostorné a moderní jídelně se sice nyní turista nají a občerství, ale za vyšší ceny, ubytování je zatím možné v blízkých dřevěných ubytovnách. Slovenský hotel Baron si zachoval původní podobu, ale potřeboval by obnovu, jeho dveře však bývají občas zavřené bez jakékoliv informace o otvíracích hodinách.

Chvályhodným činem je odstranění náletových dřevin, čímž se znovu otevřelo úchvatné panorama Beskyd, z někdejší romantiky však zbyla jen stará dřevěná zvonička, která se smutně krčí u bývalého slavného hotelu Bílý Kříž.

JAROMÍR KAHÁNEK