Exotické opeřence si pořídil před šesti lety a chová je pro své potěšení. Jelikož musel na nějaký čas vycestovat, o ptáky se stará jeho otec Josef Bavor. „Samici syn koupil údajně někde v Dobré a samec je z Těrlicka. Žerou hlavně speciální granule pro pštrosy, které kupuji ve Frýdku-Místku. Chutnají jim také rohlíky a kromě toho spásají trávu. Zkoušeli jsme jim dávat také obilí, to však nestrávili,“ popisuje pštrosí jídelníček Josef Bavor, který ptákům poskytl k dispozici část zahrady. Zatímco samce pojmenoval Eman, samice na své jméno zatím čeká.

„Ročně snese 10 až 16 vajíček, které svou barvou připomínají avokádo a váží přes půl kilogramu. Svou chutí připomínají slepičí vejce z obchodu. Snáší je vždy v zimním období,“ vysvětluje Josef Bavor. Dodává, že z australských pštrosů se využívají hlavně kůže. Opeřenci se těší velké pozornosti ze strany lidí, kteří se Josefa Bavora vyptávají na různé věci a často si je fotí nebo natáčejí kamerou.

Ve své domovině Emu žije ve stepích a řídkých lesích. Společně s klokanem tvoří součást státního znaku Austrálie. Kdysi byl hojně rozšířen, avšak dnes je místy zcela vyhuben. Přitom do roku 1919 se jednalo o chráněný druh, poté mu však vyhlásili nelítostný boj farmáři, protože spásal píci jejich dobytku. V roce 1932 australská vláda poslala dokonce vojsko, které vystřílelo obrovská hejna Emu kulomety. Tyto akty ekologického barbarství přinesly své hořké plody. Dnes je třeba na jejich ochranu zakládat přírodní rezervace.

MILOŠ ROTH