Svými literárními díly je Pituchová zastoupena v Národní knihovně – Klementinu, která si takových osobností velice váží. Stejně tak je zastoupena svými výtvarnými díly v mnoha sbírkách.

Pituchovou známe jako lidovou vypravěčku, lašskou básnířku i jako národopisnou pracovnici, kdy sbírala pro akademii věd starohamerské nářečí. Mnohokrát vystoupila na národopisných slavnostech i při jiných příležitostech, kdy se folklor ozýval v písních a vyprávěnkách. Ať již to bylo vystoupení pro děti, dospělé či seniory, vždy byla oblečená do svého kroje a přinášela s sebou v usměvavé tváři kus dobré pohody z beskydských hor.
Narodila se na Dolních Starých Hamrech. Za války pracovala Františka Pituchová v zemědělství, po ní u svého strýce při výrobě dřevěných špalíků, které se dávaly do kotlů na pohon automobilů.

Zbýval jí i čas na návštěvu národopisného kroužku. Od roku 1947 pracovala i ona v závodě Ferrum. Tam se také seznámila se svým budoucím mužem, vdala se a v roce 1949 se přistěhovala do Frýdlantu nad Ostravicí. Prodělala těžkou srdeční chorobu a uvědomila si, že zná spoustu písní a vyprávěnek, o kterých ještě nikdo neví, ale že je třeba je povědět. Setkávala se s Annou Dřevjanou z Janovic, a ta jí dodala kuráže k vystupování, ne snad pro slávu, ale proto, aby se nezapomnělo na jednu ves a lidi u přehrady.

MILOSLAV OLIVA