Seriál Legendární české značky info Zdroj: Deník Seriál Legendární české značky

Přečtěte si, které produkty z Čech, Moravy a Slezska dělají dobré jméno nejen svému regionu, ale mnohdy také proslavily Českou republiku v zahraničí. Zde jsou jednotlivé díly seriálu Legendární české značky.

To, že se v Nošovicích začal pivovar koncem 60. let minulého století stavět, bylo důsledkem uzavření pivovaru v Karviné, který neodolal vlivům intenzivní těžby černého uhlí. Pro umístění nového pivovaru, který měl zásobovat pivem okresy Nový Jičín, Frýdek-Místek a Karviná, do podhůří Beskyd, rozhodla blízkost vodního zdroje z nádrže Morávka. Kvalita této vody splňuje parametry na kojeneckou vodu a prakticky nepotřebuje dalších úprav. První várku piva Radegast v Nošovicích uvařili 3. prosince 1970.

Válcuje konkurenci

Přes konkurenci v podobě Plzeňského Prazdroje, pod který Radegast od roku 2002 spadá, však pivo značky Radegast nemá ve zdejším regionu konkurenci a poptávka po něm se stále zvyšuje. I proto v Nošovicích v posledních letech hodně modernizovali provoz a pivovar dnes patří k nejmodernějším v Evropě.

Doslova pivo ze vzduchu se podařilo vyrobit pivovaru z Nošovic na Frýdeckomístecku:

Radegast byl od začátku průkopníkem moderního pivovarnictví a byl v Česku první a dodnes jediný, který zavedl na varně tzv. sladinový filtr nebo jako první tuzemský pivovar instaloval v provozu anaerobní čističku odpadních vod. V 90. letech stál kupříkladu u zrodu, v současné době velkého fenoménu, nealkoholického piva Birell.

V současnosti se v Nošovicích vaří piva Radegast Ryze Hořká 12, Radegast Rázná 10, Radegast Ratar, Radegast Temně Hořká 12, Radegast Extra Hořká 15, Radegast Hutná 15 a různé varianty nealkoholického piva Birell. „V případě potřeby jsme v pivovaru schopni uvařit i některé další značky z portfolia Prazdroje,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Automat stáčí pivo do plechovek

Nejen pro milovníky piva značky Radegast pořádá pivovar každoročně na konci léta v Nošovicích hudebně-zábavný Radegast den, v jehož rámci nabízí také prohlídky pivovaru. Reportér Deníku loni prohlídku v doprovodu zaměstnanců pivovaru v rolích průvodců absolvoval a společně s dalšími návštěvníky se dozvěděl nejen něco o historii pivovaru, ale mnoho dalších zajímavostí a prohlédl si provoz i sklady.

Největší atrakcí kromě závěrečného ochutnání pivní speciality Radegast Futur z vody získané ze vzduchu, byla prohlídka lahvovny, nové plechovkové linky a balírny přepravek s lahvemi a palet s plechovkami. Právě linka na stáčení piva do plechovek je jednou z největších investic podniku za poslední roky.

Ochrana přírody a jejích zdrojů je v poslední době žhavé téma. Uvědomují si to i pivovary:

„V provozu je od roku 2020 a stáčí pivo do čtyř druhů plechovek od 330 ml až po 550 ml. Do „plechu“ tady putuje nejen výčepní pivo a ležáky, ale také nealkoholický birell včetně jeho ochucených ovocných alternativ. Linka má kapacitu 60 tisíc plechovek za hodinu. V tomto tempu jsme schopní ročně stočit přes 600 tisíc hektolitrů piva,“ říká Ivo Kaňák.

Věděli jste, že…?

Denně naplní až 9 tisíc sudů
Koncem loňského roku oslavila v nošovickém pivovaru 30 let stáčecí linka do nerezových sudů typu KEG. Radegast tak byl jedním z prvních pivovarů v Česku, který začal stáčet pivo do těchto sudů. Mezi jejich hlavní přednosti patří dlouhá životnost. Stáčírna sudů v Pivovaru Radegast obsahuje celkem čtyři mycí a plnící linky s celkovou kapacitou 425 sudů za hodinu. V Radegastu je možné každý den naplnit až devět tisíc nerezových sudů v objemu 15l, 30l a 50l. Pokud se sečtou všechny nerezové sudy, která má Radegast v oběhu, tak je to téměř 125 tisíc kusů.

Některé z prvních sudů, které se při spuštění stáčecí linky v Radegastu používaly, jsou stále v oběhu a dodnes se z nich v hospodách čepuje pivo. Průměrně se jeden sud otočí asi čtyři až pětkrát za rok, takže ty nejstarší už mají i přes 140 otáček.

Prohlídky pivovaru i škola čepování
Pivovar Radegast je celoročně otevřen pro návštěvníky, kteří tak mohou nahlédnout přímo do provozu. Na vlastní oči uvidí varnu, kde se vaří správně hořké pivo, novou stáčírnu plechovek i nový centrální a také ležácký sklep. Součástí prohlídky je pro dospělé návštěvníky také ochutnávka piva Radegast.

„Pro zájemce nabízíme Školu čepování piva Radegast. Program je vždy pro skupiny minimálně 10 osob,“ říká mluvčí Pivovaru Radegast Zdeněk Kovář.

Při vaření snižují spotřebu vody
Pivovaru Radegast se za posledních 15 let podařilo snížit spotřebu vody v pivovaru o více než 40 procent a v oblasti hospodárného využívání vody a péče o vodní zdroje tak patří mezi nejlepší pivovary na světě. Zatímco světový průměr spotřeby vody na vyrobený jeden hl piva se udává kolem 4,5 hl a spotřebu vody v českých pivovarech udával Český svaz pivovarů a sladoven za rok 2022 3,4 hl, pivovar Radegast spotřebuje pouze 2,29 hl vody na 1 hl vyrobeného piva.

Sklad bez lidí, jen s roboty

Absolutním návštěvnickým hitem je prohlídka nového centrálního skladu, kde neuvidíte člověka, jen automatizované vysokozdvižné vozíky řízené počítačem, které samy jezdí a manipulují s paletami. Vozíky jsou řízené laserovou navigací a samy si třeba vymění baterii. Skladové prostory jsou napojeny jak na plechovkovou linku, tak na linku na stáčení piva do vratných láhví, kterých stroje za hodinu naplní okolo 50 tisíc.

Do centrálního skladu se vejde přibližně 11 tisíc naložených palet s pivem, což odpovídá buď necelým devíti milionům půllitrových lahví, nebo téměř 20 milionům plechovek.

Milovníci piva a historie mohou o Velikonocích zamířit do klášterů, respektive jejich pivovarů:

I když všechno šlape - pivo se vaří, zraje, stáčí, balí a expeduje, v Nošovicích nespí na vavřínech. V letošním roce se chystají v Pivovaru Radegast zprovoznit solární elektrárny. „Aktuálně jsme už osázeli střechu automatizovaného skladu celkem 1750 solárními panely. Se zprovozněním počítáme zhruba v březnu či dubnu letošního roku. Ze sluneční energie se tak plně pokryje nejen veškerá spotřeba skladu, ale navíc ještě cca 36 procent spotřeby plechovkové linky. Jakmile nám to počasí dovolí, dokončíme kabeláž a napojení,“ informuje manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Bez konkurence

Nejoblíbenějším produktem nošovického pivovaru je ležák Ryze Hořká dvanáctka. Od 70. let si postupně získala chuťové buňky milionů konzumentů, kteří pracovali v podnicích těžkého průmyslu na Ostravsku a Karvinsku. A tak je tomu dodnes. Na převážné většině vývěsních štítů před pivnicemi, hospodami a restauracemi na území Severní Moravy a Slezska najdete logo Radegast.

V 80. letech zejména na Ostravsku konkuroval Radegastu Ostravar, dnes milovníci zlatavého moku v „regionu razovitem“ často volí také Plzeňský Prazdroj nebo dávají přednost produkci místních minipivovarů, kterých za poslední 15 let vzniklo několik desítek. Ani tak však Radegast v regionu nemá konkurenci a poptávka po něm se stále zvyšuje.

close Ilustrační záběry z provozu i exteriéru Pivovaru Radegast v Nošovicích. info Zdroj: se svolením Pivovaru Radegast zoom_in

Na webových stránkách pivovaru se lze dočíst, že v posledních letech prodeje piva Radegast rostou. „Větší oblibě se těší ležáky včetně Radegast Ryze Hořké 12, která v roce 2019 rostla na tuzemském trhu meziročně o 13 procent. Ve srovnání s daty za celý pivní trh měl až do roku 2020 Radegast lepší poměr prodejů čepovaného piva ku balenému.“

Z historie nošovického  pivovaru

Za vznik pivovaru mohou horníci z Karvinska
Co mají společného černé uhlí, pohanský bůh Radegast a nejen u Čechů oblíbený zlatavý mok? No přece pivo Radegast! A proč uhlí? Protože právě jeho těžbě musel v 60. letech minulého století ustoupit velký karvinský pivovar a jako náhrada za něj byl vystavěn nový moderní pivovar v nedalekých Nošovicích. Jeho prvním sládkem byl Jaromír Franzl, který pivo vařil už v Karviné.

Pro nošovický pivovar chtěl uvařit pivo, které by mělo úplně jinou chuť, a vsadil na tehdy výraznou hořkost nápoje. Pivovary tehdy totiž vařily převážně nasládlá piva a nošovický sládek se rozhodl zariskovat. Své hořké pivo pak prosadil díky malé lsti, když dal při testování kolegům ochutnat vedle hořkého vzorku ještě sladší vzorek piva, než se tehdy obvykle vařil. A bylo rozhodnuto. První várka piva Radegast, které si brzy vytvořilo trvalou přízeň konzumentů, byla uvařena 3. prosince 1970.

Hořkost, to je to kouzlo
Proč je Radegast jiný než další piva? Chuť každého piva ovlivňuje kvalita vody a ta z beskydské Morávky je exkluzivní. Důležitou roli hrají také suroviny použité při vaření piva. V případě Radegastu jsou speciální druhy sladu vyrobené z různých obilovin. Speciální odrůdy chmele vhodné pro studené chmelení dodávají pivu přirozenou cestou aroma kořeněné nebo citrusové. Velmi důležitou úlohu hrají kvasnice, které se na chuti piva podílejí zásadním způsobem.

Odkaz karvinského sládka
Jak připomíná sládek Petr Kwaczek, v Nošovicích dodnes vaří pivo Radegast podle „hořkého“ odkazu Jaromíra Franzla. „V roce 2014 jsme chuťově odlišili a vylepšili náš ležák a uvedli na trh Radegast Ryze Hořkou 12. O tři roky později pak následovalo výčepní pivo Radegast Rázná 10, která nahradila Radegast Original. V roce 2021 „přišel na svět“ výčepní speciál Radegast Ratar s 50 jednotkami hořkosti, což z něj dělá nejvíce hořkého pivo v historii našeho pivovaru,“ říká Petr Kwaczek.

Jméno pivu vybrali lidé
Jméno dali novému pivu sami lidé, jeho konzumenti, a to ve veřejné soutěži uspořádané v roce 1969. Název měl být krátký, jednoslovný a měl mít bezprostřední vztah k regionu a k Beskydům. Sešlo se přes 3500 návrhů včetně recesistických jako Rumcajs, Fridex nebo Magdon. Mezi nápady se objevily i Beskyd, Ogar nebo Pinoš. Nakonec ale lidé nejvíce navrhovali název Radegast, který odkazoval k bohu pohostinství, hojnosti a úrody.