Téma Deníku: Plesová sezona nabízí netradiční bály

Téměř v žádné vesnici tak nechybí bály hasičů, sportovců a dalších složek. Plesy většinou zasáhnou všechny generace, pro ty nejmenší jsou připraveny maškarní karnevaly a ti nejstarší si nenechají ujít bály třeba v papučích. Některé složky se při přípravě plesu nespokojí jen s obvyklým plesovým programem, ale snaží se příchozím připravit netradiční zábavu. Lhoťané tak mohou vyrazit na ples v kostýmech, na mysliveckých bálech nechybí zvěřina v tombole ani v plesovém jídelníčku, na country bále si můžete zatančit na slámě, na které to na parketu pěkně klouže. Dalšími lákadly pro příchozí jsou krátká vystoupení tanečních skupin, striptérek, kouzelníků, nebo třeba travestitů.

Letošní plesová sezona odstartovala první lednovou sobotu, kdy Mosty u Jablunkova hostily Gorolský bál a potrvá někde až do března, ač podle katolického kalendáře je postní doba letos již od poloviny února.

Gorolský bál zahájil tuto plesovou sezonu

MOSTY U JABLUNKOVA (jh) – Začátek roku v Těšínských Beskydech si již jen málokdo umí představit bez mezinárodní přehlídky lidových kapel a folklorních souborů a především slavného Gorolského bálu, který se letos první lednovou sobotu v Mostech u Jablunkova konal už potřicáté. O jeho oblíbenosti a prestiži svědčí i stálý zájem kapel a souborů, které se tu se svým programem pravidelně objevují. Kromě domácích z celé Moravy se jí zúčastňují soubory i milovníci folkloru ze Slovenska a Polska, ale i Rakouska, Francie, Holandska a dokonce i ze Švédska. „Je to dlouholetá tradice. Není to jen festival, ale spíše přátelské setkání, které vrcholí tradičním Gorolským bálem, kde se scházejí lidé zeširoka zdaleka. Vždyť jsme přece sousedé,“ říká hlavní organizátor a bývalý dlouholetý šéf souboru Górole Alois Martynek.

Tradice gorolských bálů v pohraniční obci Mosty, kde se hlásí pětina obyvatel k polské národnosti a další k slovenské, vznikla již v polovině sedmdesátých letech. U jejího zrodu stál zakladatel souboru Gorole Adam Niedoba. Již tehdy začali zvát i další soubory z okolí. „Gorolským bálem to začalo. Později jsme přišli s myšlenkou uspořádat současně i mezinárodní přehlídku. Má obrovský úspěch a dnes to je na Těšínsku zřejmě největší festival pod jednou střechou. Podařilo se nám tak trochu předběhnout Evropskou unii i schengen,“ směje se Martynek. „Z domácích tu jsou soubory od Brna po Ostravu, každoročně přijíždějí soubory ze Slovenska, lidová muzika Pavola Capka ze Skalitého je tu například již po pětadvacáté. Blízko to k nám mají Poláci - již tradičně přijíždějí Zbyszek Walach z Istebné či kapela Janka Karpiela ze Zakopaneho. Bez nich už by to ani nebylo ono,“ tvrdí.

„Gorole byli vždycky jedna rodina, i když nás dělily hranice. Je to tradice,“ doplňuje i šéf sdružení polských horalů Andrej Makowski ze Zakopaného. Kdo patří k účinkujícím a kdo k hostům se v sále za chvíli nepoznalo. Bál zcela ovládnul folklór. Kulturní dům PZKO tak doslova v sobotní noci praskal ve švech. Hrálo, zpívalo a tančilo se nejen ve velkém sále, ale i v baru, restaurační části či na chodbách. Pila se především tradiční medová vařonka „miodula“, všude voněly speciality horalské kuchyně, bramborovými plackami počínaje a zabijačkovými pochoutkami konče. Atmosféra velmi rychle nabrala na bezprostřednosti a pak už hráli a zpívali všichni. Všichni – ať již účinkující, či hosté - měli také na sobě lidové kroje, které reprezentovaly téměř všechny oblasti.

Alois Martynek, který stál až do loňska v čele domácího souboru Górole, měl samozřejmě tradiční gorolský kroj stejně jako místopředseda dozorčí rady Třineckých železáren Ján Moder, který patří k pravidelným návštěvníkům. „Nepřicházím jako host. Jsem tu již podvanácté a je tu vždy perfektní atmosféra. Před lety jsem byl pasován za gorola, takže jsem si pořídil i kroj,“ směje se. V těšínském kroji zavítala na bál i starostka Třince Věra Palkovská se svým manželem. „Jsme tu již posedmé a je to tu vždy skvělé,“ tvrdila nadšeně.

V tradičním horalském kroji byl i generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala se ženou. „K folkloru jsem měl vždycky blízko, dokonce jsem dvanáct let tančil v souboru Olza,“ prozradil na sebe. „Folklor je věčný hit, který nikdy nestárne. Je stejný jako před sto lety, a stejný bude i za dalších sto let,“ je přesvědčen. V netradičních francouzských krojích z oblasti Burgundska letos dokonce zavítali do Mostů i manželé Pierre a Sylvie Terrin z pařížského předměstí Champigny, kteří byli nadšeni nejen bálem, ale i zdejším lyžařským areálem. „Je to krása, krása,“ netajil se nadšením Pierre. „Jsme rádi, že jsem přijeli a že jsme to vše mohli vidět na vlastní oči,“ doplňuje jeho manželka Sylvie.

„Tak za rok zase na shledanou,“ znělo nad Mosty nad ránem, když se všichni rozcházeli. Ti nejvytrvalejší však pokračovali až do nedělního odpoledne. Již v létě se však mnozí z nich zase setkají na tradičním horalském svátku Górolskie swiento, který se koná každoročně v Jablunkově.

Dva plesy hned po sobě

KOZLOVICE (mach) – Doslova nabitý víkend mají Kozlovičtí. V pátek 25. ledna je čekal Divadelní ples a hned následující den Farní ples. Ovšem takto našlapaný program není pro Kozlovice ničím výjimečným. I druhý lednový víkend zde byly hned dva plesy ve stejnou dobu. V sobotu jeden pořádali hasiči z Měrkovic v hospodě Ve dvoře a o kilometr a půl dále se v hospodě U váhy bavili na svém bálu kozlovičtí myslivci.

Tento víkend je náročný zejména pro pořadatelé, protože oba bály hostí sál Obecního úřadu v Kozlovicích. Divadelníci si tak při sobotním ránu museli pospíšit s úklidem, aby je mohla vystřídat další organizační složka s přípravou na svůj ples. Sál se bude muset uklidit, aby mohl v sobotu večer přivítat další tance chtivé zájemce, ač je možné, že někteří vytrvalci zvládnou plesy oba.

„My jsme zvyklí uklízet hned po plese, takže pro nás se nic nemění. Akorát poplesovou schůzi si tak uděláme někdy jindy, abychom další složce nepřekáželi,“ prozradil jeden z kozlovických divadelníků Tomáš Machálek.

Ve Lhotce pořádají plesy v netradičních kostýmech

KOMORNÍ LHOTKA (mach) - Plesová sezona ve Lhotce nečítá velkém množství plesů, ale jeden bývá vždycky netradiční. Zhruba před deseti lety se ve Lhotce odhodlali uspořádat ples v pyžamech. Na tomto plese byla většina přítomných, včetně obsluhujícího personálu, pořadatelů a kapely v pyžamech. Někteří zvolili obvyklá pyžama, jiní si na tuto akci vyrobili speciální oděv.

„Tyto plesy připravuje místní klub žen a sportovci. Od prvotního pyžamového bálu se již upustilo a od té doby je tento ples pojat vždy jinak,“ prozradila starostka Lhotky Růžena Kopčáková. V minulém roce tak tento ples nesl název Budovatelský. „Nechyběla ani budovatelská hesla, která nás v tehdejší době provázela. Byla to taková recesistická akce,“ přiblížila starostka. Také na letošní plesovou sezonu ženy se sportovci připravili ples, který je zatím obestřen tajemstvím. „Chystá se určité překvapení, proto nechci více prozradit. Jisté je, že termín tohoto plesu je v sobotu 16. února v sále budovy Obecního úřadu ve Lhotce,“ uzavřela Kopčáková.