O zrušení třinecké záchytky rozhodli krajští zastupitelé. Důvodem byla její ztrátovost a poměrně nízký počet hospitalizovaných lidí. V roce 2005 jich bylo 530. „Třinec měl nejvyšší náklady na jedno lůžko a zároveň nejmenší počet zachycených,“ vysvětloval tehdy náměstek hejtmana Jiří Veverka. Kraj je přesvědčen o tom, že podnapilí z Třinecka mohou být převáženi na záchytku do třicet kilometrů vzdáleného Frýdku-Místku.

„Policisté to s nimi nemají lehké, oni bývají agresivní i v autě,“ reagovala už bývalá sestřička třinecké záchytné stanice Marcela Kubalová, která v místních záchytkách pracovala dvacet let. Nejdříve v Třinci-Starém Městě u autobusového stanoviště, poté v provizorní stanici z unimobuněk poblíž nemocnice na Sosně – a nakonec v objektu na kraji nemocničního areálu, v němž záchytka fungovala od poloviny devadesátých let. Kubalová tak v práci poznala stovky opilců z Třince a okolí.

„Strach jsem měla často. Nikdy nevíte, co vám ten člověk udělá,“ poznamenala Kubalová. Neslavný rekord třinecké záchytky zůstane třiačtyřicetiletému muži, kterého na Sosnu přivezli před několika roky. Při dechové zkoušce mu v krvi naměřili 6,24 promile alkoholu. „Přišel dovnitř po svých, pozdravil mě – a když si fouknul, nevěřila jsem svým očím. Dala jsem mu pro jistotu fouknout podruhé a potvrdilo se to. V pohodě se z toho vyspal. Potom šel už klidně domů,“ popsala Marcela Kubalová.

Vzpomíná i na pětadvacetiletého mladíka, který předloni v březnu předstíral astmatický záchvat. „Začal se dusit s tím, že nemůže dýchat. Pustila jsem ho ven, kde záchvat ještě asi pět minut filmoval. Když jsem mu řekla, že volám doktorku, odhodil plastovou flašku s vodou a utekl mi. Na sobě měl jenom v trenýrky. Za půl hodiny byl zpátky a říkal, že se chtěl jen proběhnout, že žádný astmatik není. Potom už byl hodný,“ podotkla Kubalová.

Podle ní ale za péči poděkoval jen málokdo. „Možná tak dva z tisíce. Spíš byli drzí a vulgární, a to i na druhý den ráno. Vyhrožovali, že nás dají do novin. Já jim na to většinou odpověděla, že chci být v barevných novinách,“ řekla Marcela Kubalová.

„Problém alkoholismu je celospolečenský a nemocnice ho řešit nemůže. Minimálně polovinu návštěvníků záchytky tvořili podnapilí klienti, kteří nebyli vůbec zraněni,“ uvedla mluvčí třinecké nemocnice Lenka Franková s tím, že lékaři na Sosně jsou přesto připraveni poskytnout péči zraněnému člověku i v případě, že je opilý.

Zástupce vedoucího obvodního oddělení Policie ČR v Třinci Marcel Majtner redakci dnes potvrdil, že jim zrušením záchytky vznikly značné problémy. „Kromě toho, že nám převoz až do Frýdku-Místku zabírá zbytečně hodně času, překračujeme značným způsobem limity na benzín. Na druhý den musíme pro dotyčného kvůli výslechu dojet znovu. A to už vůbec nehovořím o tom, že kvůli tomuto ježdění nám v Třinci zrovna chybí jedna motohlídka. Už jsme na to samozřejmě upozorňovali město, jenže záchytku nám zrušil kraj. Než se to nějak vyřeší, bude to ještě dlouho trvat. Je to běh na dlouhou trať,“ postěžoval si zástupce vedoucího obvodního oddělení Policie ČR v Třinci Marcel Majtner s tím, že v roce, kdy o záchytku definitivně přišli, převáželi pětadevadesát opilců.