„Doma jsem dělala asistentku ředitele advokátní kanceláře, takže mám za sebou docela zajímavé úkoly,“ popisuje Yana pocházející ze Sumské oblasti na hranicích s Ruskem. Jde o malou vesnici, „co ani na mapě nenajdete“, bez školy i obchodu. Zato teď s okupanty působícími problémy při pokusu o evakuaci civilního obyvatelstva.

„Naši tam jsou v pořádku a já pomáhám tady,“ poznamenává Yana poslední březnové pondělí kolem poledne. Kontaktní centrum pro Ukrajince otevírá v Národním domě ten den v devět hodin ráno, od jedenácti do čtyř odpoledne má mít pauzu… ale kdepak! Přicházejí další a další lidé (včetně štábu z televize), nechce je nechat čekat.

Městský úřad ve Frýdlantu nad Ostravicí, 5. srpna 2020.
Celý kraj ukončuje partnerství s ruskými městy. Frýdlant si Pravdinsk drží

Tu řeší Yana obyvatelku z Frýdku-Místku shánějící věci a lůžka pro ubytované uprchlíky, tam majitelku penzionu z Palkovic dorazivší s dalšími ženami a dětmi pro informace. „Odpoledne vyzvednu syna Míšu, večer tady bude se mnou,“ pokračuje zaměstnankyně odboru bezpečnostních rizik úřadu.

Konkrétních krajanů, jimž Yana od začátku války přímo pomáhá, je už nejmíň dvacet. „Jsou ubytovaní u známých i neznámých, jejich děti chodí do školek a škol, dospělí shánějí zaměstnání. A co je tu velice důležité: Chodíme na návštěvy, na kafe, kamarádíme se, ať někoho mají a nejsou sami,“ uvádí pracovnice kontaktního centra.