Za plenky v popelnici platí občané všude jinak

Když se narodí malý Ostravan, pomalu ještě ani není z porodnice doma, ale ve schránce už ho čeká složenka na zaplacení poplatku za odpad. V Klimkovicích nebo Vratimově ne. A až když lidem místo v popelnici nestačí a počurané plenky není kam dávat, připlatí si, aby jim obec nechala vyvážet popelnici častěji.

Každý systém má své odpůrce i příznivce. Jedni říkají, že paušální platba nemotivuje lidi ke třídění odpadu. Druzí zase, že možnost výběru lidé zneužívají.

„U nás jsme už vyzkoušeli více systémů, ale nakonec zastupitelstvo zvolilo místní poplatek, který je pět set korun na osobu ročně. A najednou si spousta lidí přihlásila popelnice. Eliminovalo to obrovské množství skládek, které před tím vznikaly. Čistota ve městě se zlepšila. Když to bylo na bázi dobrovolnosti, končily odpady v příkopu, v lese či v ovzduší, protože ho lidé pálili. Nebo ho házeli do popelnice souseda. Zavedením místního poplatku proto také ubylo velké množství sousedských sporů,“ říká Anna Stuchlíková z Městského úřadu v Šenově u Ostravy.

V Klimkovicích, Vratimově či ve Vřesině fungují naopak bez plošných poplatků za svoz odpadu. Lidé platí podle velikosti nádoby a intervalu, ve kterém si nechávají popelnici vyvážet. A nezáleží na počtu obyvatel, kteří v domě bydlí. Například ve Vratimově zaplatí za vývoz klasické 110litrové popelnice jednou za čtrnáct dnů 1656 korun ročně. „V Ostravě zaplatí třeba pětičlenná rodina bez mrknutí oka skoro dva a půl tisíce ročně, ve Vratimově se to dá ovlivnit. Když třeba někdo hodně třídí odpad, může si četnost svozu snížit, a tak ušetřit,“ vysvětlila Ivana Hranická z Městského úřadu ve Vratimově. Podle výsledků soutěže o keramickou popelnici, kterou organizuje společnost Ekonom, patří Vratimov mezi města, kde lidé loni nejlépe třídili odpad.

„Nemám pocit, že kdyby byl zavedený plošný poplatek, bylo by méně nepořádku. Samozřejmě se občas černá skládka ve městě objeví, nejčastěji někde u paneláku lidé vyhodí třeba starý gauč,“ uvedla Hranická. Platby podle četnosti svozu popelnic fungují také ve Vřesině. „Tento systém je výhodný pro lidi, kteří hodně třídí a taky pro vícečetné rodiny. Nejčastěji si lidé nechávají vyvážet odpad jednou za čtrnáct dní,“ uvedla Jana Rašínová z Obecního úřadu ve Vřesině. Obec podle ní nemá velké problémy s neplatiči odpadu. „V malé obci, kde se téměř všichni znají, to má jinou váhu, když dlužníkovi přijde dopis podepsaný starostou,“ podotkla Rašínová.

To město Ostrava, kde lidé platí za odpad plošně bez dvou korun pětistovku ročně, má dlužníků až nad hlavu. Částka se už vyšplhala na více než sto milionů korun. S kolotočem kolem placení poplatků může také hodně zamávat novela zákona o místních poplatcích, která má umožnit zvýšení poplatků až na dvojnásobek. Na jedné straně to může městům, která na systém nakládání s odpady doplácejí, ulevit, na druhé se ale lidé s nižšími příjmy mohou dostat do ještě větších problémů. „Vedení města o možném zvýšení poplatku zatím nejednalo. I když z mého pohledu bude muset poplatek postupně vzrůst,“ podotkl náměstek ostravského primátora pro finance Tomáš Petřík.

Poplatky za odpad ročně