Několik případů, kdy se spotřebitelé nechali takzvaně napálit a místo smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsali zprostředkování a poskytnutí finančních služeb, už zaznamenalo Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).

S podobnými případy se v posledním půlroce setkává také koordinátorka SOS v Ostravě Marcela Reichelová. „Místo spotřebitelského úvěru se lidé podepíší pod smlouvu, ve které je napsáno, že se jim firma pokusí zprostředkovat úvěr. Mám na stole případ muže z Ostravy, který takovou smlouvu podepsal. Součástí smlouvy bylo i zaplacení poplatku pět tisíc korun,“ upřesnila Reichelová. Až při pečlivém prozkoumání smlouvy však muž podle Reichelové zjistil, že nepodepsal smlouvu o spotřebitelském úvěru, ale jen možnost zprostředkování úvěru v závislosti na jeho bonitě.

Obránci spotřebitelů v ČR dokumentují i další případ spotřebitelky, která měla zájem o úvěr. „Místo toho podepsala smlouvu, jejímž předmětem bylo opět pouhé zprostředkování a poskytnutí finančních služeb. Za zpracování údajů, prověření bonity a případného zprostředkování zdroje financování a s tím spojených služeb zaplatila žena poplatek přesahující čtyři tisíce korun, aniž by jí byl úvěr poskytnut. Smlouva totiž také obsahovala ustanovení, že v případě negativního ohodnocení bonity klienta je poplatek nevratný. Úvěr poskytnut nebyl a poplatek společnost nevrátila,“ uvádí se na internetových stránkách SOS. Právník SOS Jiří Žůrek upozorňuje, že lidé musejí věnovat velkou pozornost smluvním podmínkám a pečlivě si je pročíst ještě před podpisem smlouvy.

„Nejlépe pak mimo provozovnu společnosti. Smlouvu doporučuji uzavřít až tehdy, pokud spotřebitel pečlivě pročte všechna ustanovení ve smlouvě a rozumí jim,“ zdůraznil Žůrek.

Reklamy na spotřebitelské úvěry kontrolovali po celé republice pracovníci České obchodní inspekce. „Zhruba každá pátá reklama na spotřebitelský úvěr neobsahovala údaj o RPSN. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr je přitom ekonomický ukazatel, který určitým způsobem vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Jejím prostřednictvím lze posoudit výhodnost spotřebitelského úvěru,“ uvedl mluvčí inspektorů Marek Ženkl.

RPSN podle něj slouží především k porovnání jednotlivých úvěrů, které jsou spotřebiteli nabízeny. Povinnost informovat spotřebitele o výši tohoto ukazatele ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. „Výsledky kontroly prokázaly nedostatky související s nedostatečným informováním spotřebitelů o nákladech na úvěr i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Obdobně tomu bylo i při kontrolách, které obchodní inspekce prováděla v první polovině roku,“ dodal Ženkl. Obchodní inspekce kontrolovala osoby zodpovědné za tyto reklamy či nabídky, buď přímo poskytovatele spotřebitelského úvěru, nebo subjekty, které nabízely jeho zprostředkování. V rámci kontrolní akce bylo prověřeno celkem 178 reklam či nabídek. V případě 37 reklam zjistili inspektoři porušení zákona.

„Vzhledem k tomu, že tyto reklamy obsahovaly úrokovou sazbu nebo jiné údaje týkající se nákladů na úvěr, musela být nedílnou součástí těchto reklam rovněž RPSN nebo příklad jejího výpočtu. Uvedených sedmatřicet reklam však RPSN nebo příklad výpočtu tohoto ukazatele postrádalo,“ doplnil Ženkl. S těmi, kdo porušili zákon, probíhá podle mluvčího ČOI správní řízení.