Právě před 700 lety získali olomoučtí biskupové starodávný hrad Hukvaldy poprvé

Sice jen na krátkou dobu, ale je to skutečnost. K tomu je potřeba dodat, že již v roce 1256, tedy před sedmi sty šedesáti lety získal celé území od Hranic na Moravě, vymezené dále řekou Ostravicí, Beskydami a řekou Odrou, biskup Bruno ze Schauenburgu, zakladatel mnoha obcí a měst, mimo jiné také Moravské Ostravy.

Po dlouhé době, kdy olomoucká kapitula o své majetky přišla, získala v Hukvaldech diecéze Ostravsko-opavská starobylou hukvaldskou oboru, za pouhé dva týdny pak proběhne soud o určení vlastnictví hukvaldského dvora. Památkově chráněný hrad je majetkem státu.

Nový hrad

Počátky hradu Hukvaldy jsou obestřeny tajemstvím, první písemná zmínka je z roku 1285. Vystavět ho nechala německá hrabata z Hükeswagenu, která se účastnila kolonizace severovýchodu Moravy.

HISTORICKÝ POHLED. Hrad Hukvaldy býval ještě v roce 1973 vidět zdaleka, třebaže jak je vidět na obrázku začalo v té době plánované zalesňování úbočí. Nejvzácnější jsou zde staleté buky.

Hrad pak získali olomoučtí biskupové, kteří ho vlastnili nejčastěji. Když se ale dostali do finančních potíží, neváhali ho dát do zástavy, což se dělo velmi často. Zástavním pánem byl například také Zigmund Lucemburský. Zpět ho vykoupil biskup Jan Očko z Vlašimi.

Pak přišly rušné časy a hrad ovládli husité, například Mikuláš Sokol z Lamberka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán či Jan Talafús z Ostrova.

V roce 1465 vyplatil zástavní právo pro biskupství olomoucké Jiří z Poděbrad. Za biskupa Stanislava Thurza pokračovaly na hradě mohutné opevňovací práce, došlo k přestavbě vnitřního hradu, kde vzniklo obytné křídlo. Hrad opevňovali i další olomoučtí biskupové Jan Dubravius a Marek Khuen.

Vystavěli také renesanční palác, aby zde biskupové, ale i jejich vrchnostenští úředníci měli pohodlné bydlení. Bylo zde také kněžské vězení pro církevní hodnostáře, kteří buď nežili podle desatera božích přikázání, případně byli podezřelí z protestantismu.

Vznik obory

Také následující biskup Vilém Prusinovský pokračoval v budování hradního opevnění. S jeho jménem je spjat vznik hukvaldské obory, a to v roce 1567. Právě on dohlížel na hospodaření tehdejších biskupských statků. Obora se zvěří byla vysoce ceněným aristokratickým znakem, podobně jako bylo později budování nádherných parků s cizokrajnými stromy.

Když došlo ve třicátých letech 18. století k několika neúrodným letům a v kraji propukla bída, nabídla olomoucká kapitula poddaným práci a obživu výstavbou oborní zdi. V této době došlo také k řízenému zalesnění holého vrchu. Ohrazeno bylo dvě stě hektarů lesa a zaveden chov vysoké zvěře.

Místní chovy byly doplňovány z oborních stád císařských statků v severních Čechách, oblíbení byli zvláště mufloni a daňci. Obora byla uspořádána tak, aby bylo možné zvěř pozorovat z hradu. Hukvaldská obora patří k nejstarším v České republice, má rozlohu 457 hektarů a vytrvale je v ní chována mufloní a daňčí zvěř. Biskup Prusinovský založil v Hukvalech také pivovar. Při stavebních úpravách byly spojeny obě části hradu.

Nedobytná pevnost

Hrad byl častokrát napaden, například v době třicetileté války, v roce 1626 ho devět měsíců obléhala dánská vojska generála Mansfelda, v letech 1643 a 1645 se ho pokoušeli dobýt Švédové. Zaútočili na něho v roce 1680 Rákocziho kuruci, ztéci ho chtěli i Turci.

Hrad však získal pověst naprosto nedobytné pevnosti. I když bohužel podhradí bylo pokaždé dokonale vypleněno.

Hrad se zdál být tak bezpečný, že na něho byl z Olomouce převezen kapitulní poklad. Poslední opevňovací práce proběhly v letech 1742 a 1753, ale o dvacet let později hrad vyhořel a veškerá správa panství byla přemístěna do obce Hukvaldy. Ke zpustnutí pevnosti přispěli také místní občané, kteří rozebírali hradby na stavby svých obydlí a chlévů.

Pod hradem byl také dvůr, kterému se říkalo Podzámecký, přičemž samotná obec Hukvaldy vznikla po roce 1700. Arcibiskup Theodor Kohn začal hrad Hukvaldy opravovat, ale dílo nedokončil, protože ze svého arcibiskupského místa v roce 1904 abdikoval.

Opravy hradu pokračovaly i v 60. letech minulého století a trvaly 35 let. Hrad Hukvaldy patří k nejnavštěvovanějším v republice, v obci se každoročně koná mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.