Každodenní starosti o dítě řeší již několik měsíců pětadvacetiletá žena z Frýdku-Místku, která se s přáním zachování anonymity představila jako Marta.

„V sedmnácti jsem začala chodit s Petrem, který byl o rok starší. Vše bylo nádherné, trávili jsme spolu mnoho času a postupně začali plánovat společnou budoucnost. Nic jsme nechtěli uspěchat, ale přesto jsem po našem tříletém vztahu nechtěně otěhotněla,“ prozradila začátek svého příběhu Marta. Tehdy dvacetiletá Marta měla v dané situaci i se svým přítelem jasno. „Téměř bez rozmyšlení jsme se rozhodli, že si dítě ponecháme. Naplánovali jsme svatbu a ve čtvrtém měsíci těhotenství jsem se vdávala. Měli jsme štěstí i s bydlením, protože jsme od známých získali dlouhodobější podnájem, než si zařídíme své bydlení,“ doplnila Marta.

Její manžel pracoval v železárnách Vítkovice v Ostravě a podle Marty vydělával velice slušné peníze. „Jak se nám narodil chlapeček, byli jsme oba strašně šťastní. Manžel mi ze vším pomáhal, ale postupem času se pro mě z nepochopitelných důvodů začal rodině odcizovat. Začínal více času trávit v hospodách s kamarády a výjimkou nebyly ani několikadenní pijatiky,“ popsala klíčový okamžik ve svém životě Marta. Díky pití přišel její muž o zaměstnání a rodina tak o slušný příjem peněz.

„Manžel pokračoval v pití i nadále, což začínalo být neúnosné. Navíc neměl žádný zájem hledat si novou práci. Požádala jsem proto o rozvod a dva roky již bydlím i s dítětem u svých rodičů,“ pokračovala Marta. Ta pochopitelně předpokládala, že nyní již její bývalý muž bude na dítě platit, o čemž také rozhodl při rozvodu soud. „Já vím, že bývalý manžel vydělává. Jenže dělává na černo různé krátkodobé i dlouhodobé práce a peníze tak dostává přímo na ruku. Podle mého si přijde na slušné peníze, jenže oficiálně je nezaměstnaný,“ vysvětlila Marta. Ta se o něm dovídá pouze z doslechu, protože v místě trvalého bydliště není tento muž k zastižení.

„On bydlívá u svých různých známých a o nás nejeví nejmenší zájem. Chtěla bych se s ním domluvit rozumně, protože jsme společně prožili mnoho nádherných chvil, ale v krajním případě mi nezbude, než být tvrdá a požádat o pomoc soud,“ řekla Marta. „Mám štěstí, že můžu bydlet u rodičů, tam máme dokonalé zázemí já i můj syn. Do dalšího vztahu se nehrnu, protože mám strach. Vím, že by se určitě našel hodný muž, který by mému synovi byl dobrým tátou, ale mám strach, protože tehdy jsem také vše viděla růžově a skončilo to moc černě,“ uzavřela Marta.

Policie eviduje stovky hříšníků, kteří neplatí výživné

Kraj/Stovky případů neplacení výživného řeší každým rokem severomoravští policisté. Nejvíce práce mají ochránci zákona v Ostravě, kde jen za první čtyři měsíce letošního roku evidují 169 hříšníků.

„U této trestné činnosti není z hlediska policejní práce možné působit jakkoli preventivně. Nelze vysledovat žádný trend, jeden rok lidé platí, v dalším může být enormní nárůst trestných činů tohoto druhu. Jsou neplatiči, kteří dluží jedné osobě, ale najdou se i tací, kteří neplatí více lidem,“ konstatovala mluvčí severomoravské policie Soňa Štětínská. Její slova potvrzují i statistické údaje. Zatímco vloni policisté evidovali 388 případů, o rok dříve to bylo 552.
Na dluhy týkající se alimentů pamatuje zákon trestným činem neplacení výživného, za který lze uložit až tříletý žalář. Ročně skončí za mřížemi desítky lidí, zbývající většinou odejdou s podmíněnými tresty.

Nebezpečí nouze

Hrozba vězení se například vznáší nad třiatřicetiletým mužem z Ostravy, který si tento měsíc vyslechl obvinění. Do problémů se dostal poté, co několik let nepřispíval na výživu svých dětí. Dluh se nyní vyšplhal až na závratných sto tisíc korun. Nezodpovědný několikanásobný otec je stíhán podle nejpřísnějšího, tedy třetího odstavce příslušného paragrafu, který hovoří o tom, že ten, kdo svým jednáním přivede jiného do nebezpečí nouze, může jít do vězení až na tři roky.

Existenční problémy

Neplacení alimentů je pro mnoho neúplných rodin existenčním problémem. „Kdyby mi nepomohli rodiče, nevím, co bych dělala,“ potvrdila paní Eva z Ostravy, která sama vychovává dva syny. Otec jejích dětí již delší dobu figuruje na seznamu hledaných osob. „Není to nic příjemného spoléhat se pouze na rodiče a být jim za všechno pochopitelně vděčná. Hodně to svazuje,“ dodala Eva.
Často však na tom nejsou o moc lépe ani rodiny, kde otcové alimenty platí. „Dostávám na dítě nějakých dvanáct stovek. Prý je to správně vypočteno podle platu mého bývalého manžela. Jenže oficiální plat tvoří jen část jeho příjmu. Zbytek si vydělává načerno, což samozřejmě nikdo nezohlednil,“ dodala další z žen.

Jak na to?

Situace těchto matek se již delší dobu snaží řešit poslanecká sněmovna. Ta se již před časem zabývala variantou, podle které by alimenty za nezodpovědné otce platit stát a částku poté vymáhal. Tento návrh ale neprošel.
V těchto dnech ale uspěl jiný návrh, který například umožňuje odebírat sociální dávky neplatičům. Těm by zůstalo jen životní minimum. Vše ostatní by přednostně směřovalo na vyrovnání dluhu na výživném. Zákon také pamatuje i na situace, kdy dlužníkem je majitel krachující firmy. Při jejím prodeji by se alimenty měly stát být přednostní pohledávkou.

§ 213 Zanedbání povinné výživy
(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze