Měla jste bujarou noc?
Rozhodně ano, ale v soukromí. (směje se) Část noci jsem s manželem a kolegy z práce strávila na náměstí, kde byla fantastická atmosféra, a i když jsme tam byli až do předání poháru, bylo zaplněné, něco úžasného. Obrazovku, kterou jsme pořídili před kulturní dům Trisia, jsme využili už třetím zápasem, byl to skvělý nápad. Atmosféra mezi lidmi byla úžasná, zvlášť teď po covidu. Bylo to pro ně doslova jako živá voda. Skvěle jsme si to užili a vidět dojatého Václava Varaďu byl silný okamžik, všechny to dostalo. S přáteli budu určitě slavit i o víkendu.

Přimluvíte se u zaměstnanců Werku za celozávodní volno?
To je spíše otázka na Werk. (směje se) Každopádně bez rozdílu, kdo je tam fanoušek hokeje, slavili úplně všichni. Také moje maminka, která má 82 let, celou noc nespala. V Třinci to prožívají bez rozdílu všichni, nevěřil byste, kolik na náměstí bylo dětí. Je to pro nás jako národní svátek.

Trenér Třince Václav Varaďa.
Trenér mistrů Varaďa: Nejsem vyhořelý, chci hned trénovat. Proč v Třinci končí?

Jak jste finále a ostatně celé play-off prožívala?
Na finále jsem vždy byla buďto přímo v hale, nebo nyní na náměstí. Samozřejmě jsem fandila v dresu a obrovsky jsem si to užívala. Mám velké štěstí, že za dobu, co jsem na radnici, tyto chvíle zažívám už počtvrté. Navíc hned na začátku jsem zavedla tradici – máme slivovici v obří, několikalitrové láhvi, opět je přichystaná a opět očekávám, že si připiju s hokejisty. Tradice se musí držet. Celému týmu patří velké poděkování.

Třinec zapsal hattrick. O malém městě se i díky tomu už nějakou dobu hovoří v celé zemi, vnímáte zvýšenou prestiž města?
Malý Třinec a velká Praha. A ono to zase tak neplatí, že? (směje se) Třinec je teď všude. Skutečně vnímám stoprocentní nárůst zájmu o město. Sleduji to i na tiskových konferencích, v mnoha věcech je totiž Třinec průkopník, ale kdekoli se objevím, tam se nakonec diskuze stejně stočí k hokeji. ‚Á Třinec, skvělý hokej,‘ říkávají. Jsme za to moc vděční a jsme na to patřičně pyšní.

Obránce Tomáš Kundrátek s Masarykovým pohárem.
OBRAZEM: Mistři jsou v Třinci! Oceláře s pohárem vítaly tři desítky fanoušků

Věříte, že Třinec může napodobit éru Vsetína z přelomu tisíciletí a přidat ještě další poháry do řady?
Je to hodně o srdíčku. Mám hokej hodně ráda, ale nechtějte po mě, abych byla schopna něco takového predikovat. Vidím ale, že se hokeji daří, je tu skvělé zázemí a tedy i velká šance, aby tomu tak bylo. Když se hrálo finále právě se Vsetínem v roce 1998, stála jsem tehdy v kotli. V roce 2011 jsme slavili poprvé, nyní opakovaně znovu, šance je veliká, kluci hrají srdcem. A to je velká výhoda.

Neuvažujete jako město o nějaké poctě vůči hokejovému klubu? Například o soše pro Václava Varaďu?
Dopředu nikdy nic nechystám, nemá se to dělat, aby se výsledek nezakřikl. Stále je to čerstvé. Jak budeme slavit, nyní dáváme dohromady, záleží však hlavně na samotných Ocelářích, jaké oslavy přichystají. My se k nim určitě důstojně připojíme, ale jak to bude vypadat, teprve uvidíme. Už v minulosti Oceláři dostali cenu města, pan Varaďa při povýšení na statutární město obdržel pamětní medaili. Nyní je to čerstvé, ale hlavně je to překrásný pocit.