Dobrou náladu a úsměv v dětských tvářích opět vykouzlila psí návštěva v učebnách Základní školy speciální a Praktické školy dvouleté v Místku.

Monika Bernardy je majitelkou pudla královského jménem Fox, se kterým dvakrát měsíčně dochází na takzvanou canisterapii.

„Zajíčka, udělej zajíčka! Pojď na klín! Přihlas se,“ přikazovaly děti tříletému Foxovi, který poslušně prováděl zadané povely. Každý jeho splněný úkol děti kvitovaly nadšeným potleskem a odměňovaly jej piškotem.

„Sní jich opravdu mnoho, ale zaslouženě,“ prozradila o svém čtyřnohém miláčkovi.

„Má úžasně přátelskou povahu, je temperamentní, dobře se cvičí, má rád lidi i ostatní psi, je nekonfliktní a především nelíná,“ vyjmenovala důvody svého rozhodnutí, proč si vybrala zrovna pudla, který se s velkým nadšením nechal dětmi vést na vodítku mezi kužely.

„Pro ty děti je to celkem náročné cvičení, při kterém se musejí koncentrovat nejen na sebe, chůzi, ale i na toho psa,“ popsala Monika Bernardy, která canisterapii považuje za smysluplné využití času pro všechny zúčastněné.

„Tato netradiční forma výchovy je jednou ze součástí výuky, a to velmi přínosnou ve všech směrech formování postižených dětí, které zde máme,“ vysvětlil pedagog školy Jan Vavřička s tím, že canisterapii využívají s úspěchem již dvanáct let.

„Od začátku školního roku intenzivně spolupracujeme se sdružením Podané ruce. Za sebou máme již 12 dvouhodinových lekcí. Pejsek navštěvuje třídu Praktické školy dvouleté, což je střední stupeň vzdělávání pro mentálně handicapované a pro žáky Základní školy speciální. Zde využíváme skupinové terapie. Ta je založena na zadávání základních povelů, krmení psa nebo vodění na vodítku kolem kuželů. Druhá lekce je určená žákům s autistickými poruchami a těžkým tělesným handicapem, při níž dochází u klientů k uvolňování svalového napětí. Autistům pak pomáhá při překonávání strachu a překážek s vnějším světem,“ dodal Jan Vavřička. „Fox je moc pěkný pejsek, nám všem se moc líbí. Osobně mám odmalička strach ze psů, ale díky Foxovi se už moc nebojím. Paní Monika s námi výborně pracuje, je moc hodná a těší nás, že zde chodí. Za vše vděčíme paní ředitelce Malouškové, která nám tato setkání umožnila,“ prohlásil „mluvčí“ dětí Miroslav Žiga.

„Už se těšíme na další návštěvu,“ uzavřel chlapec.