Jak jste se k práci v organizaci STARS dostal?

Pocházím z obce Smilovice. V Třinci jsem studoval gymnázium a pak Ostravskou univerzitu, Pedagogickou fakultu – obor tělesná výchova, zeměpis. Po vysoké škole jsem pracoval tři roky v Německu, ve firmě, která se zabývala výrobou a dodávkami sportovního vybavení do klubů, sportovních hal a jiných sportovních zařízení. Po svém návratu v roce 1995 jsme spolu s bratry založili firmu, která se zabývala taktéž výrobou a dodávkami sportovního vybavení. V roce 2004 jsem firmu opustil a tři roky jsem působil jako pedagog na Střední průmyslové škole ve Frýdku-Místku. Již od svého dětství jsem se pohyboval ve sportovním prostředí, především díky svému otci, který celý svůj život věnoval rozvoji sportu nejen ve Smilovicích, ale i v Třinci. Vzhledem k tomu,že jsem měl již se sportovními zařízeními zkušenosti, byl jsem přesvědčen, že můžu organizaci STARS něco dát a na druhou stranu získat veliké zkušenosti. Proto jsem se přihlásil do výběrového řízení a v organizaci STARS jsem od května roku 2007.

Dá se říct, že vás po vašem příchodu do STARS něco vyloženě překvapilo?

Po svém příchodu jsem mnoho času na seznamování se s provozem a organizací neměl. Dodělávala se přestavba atletického stadionu, řešil se dlouhotrvající problém s krytým bazénem, startovala letní sezona, byla spousta zameškaných věcí, a někteří zaměstnanci na mě působili až překvapivě klidně a přesvědčivě, že je vše v pořádku a vše funguje, jak má. V prvé řadě bylo důležité přesvědčit zaměstnance, že chci, abychom plnili své úkoly profesionálněji, abychom měli areál krásný, aby sportovci, kteří zařízení města využívají, měli potřebné podmínky pro sport a aby všichni návštěvníci využívající naše zařízení byli se službami spokojeni. Největším oříškem byla hned na začátku mého působení v roce 2007 přestavba krytého bazénu. Dříve keramický bazén měl stále problémy s únikem vody z bazénu a ani po opakované opravě izolace nedošlo ke zlepšení. V rámci reklamace muselo dojít k radikálnímu řešení. Rozhodli jsme se zvolit technologii nerezového bazénu, která nám nakonec umožnila ve stejném prostoru bazén zatraktivnit jednak pro malé děti, ale i pro ostatní návštěvníky. Ti nyní mohou využít kromě plavání i relaxační část bazénu. Přestavba na nerezový bazén probíhala na podzim roku 2007 a byla provedena v rekordním čase šesti týdnů. Podařilo se nám tehdy otevřít nový bazén na Vánoce – a pro mě to byl tehdy nejhezčí pracovní vánoční dárek v životě. Přesto jsem měl i pak několik nocí bez spaní. Byl jsem přesvědčený, že únik vody z nerezového bazénu není možný, ale opět jsem získal o zkušenost navíc. Během zkušebního provozu jsme zjistili, že nám opět z bazénu uniká voda. Po několika nočních zkoumáních a prověrkách jsme závadu našli na jednom podvodním světle, kde protékala voda pod bazén. Tato závada byla odstraněna. Teď už věřím, že si krytý bazén všechny své neduhy vybral. Organizace STARS má přes 40 zaměstnanců. Spravujeme městská sportovní a rekreační zařízení ve vlastnictví města Třince. Ve správě máme sportovní halu s krytým bazénem a saunou, Městský stadion s atletickou dráhou, Fotbalový stadion Rudolfa Labaje, fotbalový stadion na Borku, bikrosový areál, areál skateparku, areál minigolfu, letní koupaliště, městské lázně. A od letošního roku spravujeme deset nových dětských hřišť ve městě a areál lesoparku.

Můžete popsat, jak vypadá váš pracovní den?

Daleko větší nápor práce je v naší organizaci během jarních a letních měsíců, kdy je potřeba připravit a udržovat všechny venkovní areály. V zimě je pozornost více soustředěna na krytý bazén, saunu, městské lázně, sportovní halu (pozn. – zimní stadion není ve vlastnictví města Třince). V době sněhových dnů udržujeme běžeckou stopu v lesoparku a ostatní komunikace v areálu. Co se týká mého pracovního dne: pokud nemám nějakou pracovní cestu, tak můj pracovní den začíná v sedm nebo v osm hodin, a to většinou krátkou poradou. Během dne řeším se spolupracovníky provozní věci, plánujeme důležité akce, opravy a modernizace, ve spolupráci s městem chystáme větší rekonstrukce, investice a nové projekty. Pokud neprobíhají v areálu větší akce, tak areál opouštím většinou kolem 17. hodiny.

Co se podle vás v posledních letech organizaci nejvíc podařilo?

Toto by měli hodnotit spíše ti, kteří areál využívají. Z mého pohledu si myslím, že se podařila velká rekonstrukce atletického stadionu, který patří k nejkrásnějším v republice. Tu provádělo město ještě před mým příchodem. Věřím, že se nám podařilo dobře zvládnout krytý bazén. Ve spolupráci s fotbalovým klubem se vybudovalo fotbalové hřiště s umělým povrchem, vyrostla nová odhodová louka pro atletické disciplíny. Postupně se nám podařil zrekonstruovat areál minigolfu, na letním koupališti byly vybudovány nové beachvolejbalové kurty a brouzdaliště pro malé děti. Snažíme se, abychom areál udržovali tak, aby se v něm cítili dobře jak místní sportovci a návštěvníci, tak i sportovci z jiných měst, kteří k nám dojíždějí na různé sportovní zápasy a turnaje. Před námi zůstává nyní hlavní úkol, kterým je rekonstrukce sportovní haly. Ta je v žalostném stavu. Věřím, že se nám společně s městem podaří najít potřebné finance, abychom mohli zahájit rekonstrukci již v příštím roce. Připravujeme modernizaci sauny, důležité opravy nás čekají i v městských lázních. V plánu máme na vnějším oválu atletického stadionu vybudovat in-line dráhu a do budoucna ji propojit s lesoparkem. V létě se mohou děti těšit na nové dětské hřiště na letním koupališti. Zjišťujeme možnosti postavit dětem na krytém bazénu tobogán. Jsou samozřejmě i věci, které se nedaří, a snažíme se, aby jich bylo co nejméně.

Zbývá vám čas na nějaké koníčky?

Od dětství je mým hlavním a největším koníčkem sport. Hrál jsem závodně fotbal a stolní tenis, díky studiu jsem si vyzkoušel téměř všechny sporty. A nebyl sport, který se mi nelíbil. Právě tento týden jsme si řekli s kamarády, že bychom měli zase oprášit kopačky a zahrát si fotbálek, tak snad se nám to povede. V zimě rád lyžuju, někdy si zabruslím. Nebo když je příležitost, tak si zahraju hokej. V létě je to kolo, někdy se podaří sjet i nějakou řeku na kánoi, k tomu nějaká nenáročná turistika, tenis. Většinu sportů už ale provozuji více s rodinkou. S manželkou vychováváme tři ještě docela malé děti. Nejstarší Kateřina má 12 let a dělá závodně sportovní aerobic, syn Vojtěch má 9 let, ten hraje hlavně fotbal, a nejmladší dcera Eliška má 2 roky – ta teď bojuje hlavně s nočníkem.

Jak bude vypadat letošní sezona na letním koupališti?

Tuto otázku jsem samozřejmě čekal, vždycky se nás ptáte skoro už v březnu, kdy budeme otevírat letní koupaliště…Ještě 4. června bude v našem areálu a především na letním koupališti probíhat velká akce PZKO, takže nepředpokládám, že budeme otevírat dříve. Už nyní koupaliště připravujeme, právě probíhá výstavba dětského hřiště. Přesný termín otevření zveřejníme během měsíce května. No a jak bude vypadat letošní sezona? V minulém roce jsme si v létě moc krásných dnů neužili, tak snad si v letošním roce všichni užijeme slunce více.