Psal se rok 1996 a čerstvý vysokoškolák Radim Turek byl v pravou chvíli na pravém místě. Třinecká buňka ČSSD tehdy na kandidátku hledala neokoukanou tvář s „prořízlou pusou“. „Upřednostňovali, že tam má jít někdo mladý, někdo, kdo by uměl na těch schůzích promluvit. Díky intenzivní snaze mě pak prosadili v rámci frýdecko-místeckého okresu,“ vzpomíná Turek.
Do parlamentu díky Zemanovi
Na kandidátce byl ovšem na 14. místě a šance na zvolení se zdála být jen teoretická. „Čekalo se, že se tam dostane nějakých deset kandidátů. Jenže na severní Moravě byl lídrem Miloš Zeman, což v podstatě rozhodlo. On celé volby vytáhl,“ konstatoval Turek s tím, že Zeman do Sněmovny vytáhl i jeho. „Dozvěděl jsem se to od doktora Vovesného, který mi zavolal a řekl: Člověče, bal si kufry, jedeš do Prahy.“
Na práci poslance se nijak zvlášť nepřipravoval. Předtím byl krátce učitel, takže vstup do velké politiky byl pro něj šokem. „Přiznám se, že jsem ani pořádně nevěděl, co to obnáší. Média se v té době zajímala jen o velké věci, o to, co řekl Klaus, o privatizaci. Kolik berou poslanci a jaké mají výhody, jsem nevěděl. Netušil jsem, co mě čeká, ale šel jsem tam s nadšením,“ poznamenal Turek a dodal, že ho překvapilo, jak nováčky přivítali staří „kozáci“, kteří říkali: My vám vysvětlíme zákulisí a jak to tady chodí.
Byly to naivní časy, říká exposlanec
„Samozřejmě tam existovaly „kasty“, ale když na mě zbyla funkce místopředsedy podvýboru, necítil jsem se ukřivděný. Dneska mi připadá, že všichni chtějí všechno,“ míní Radim Turek. Na 90. léta prý dodnes s ostatními kolegy vzpomíná jako na „naivní pionýrské časy“. „Bylo to období, které nebylo jen o nějakém politikaření, ale o přátelských vztazích. Sociálnědemokratický klub se scházel k oslavám, sedělo se, zpívalo,“ říká exposlanec. Je přesvědčen o tom, že ve Sněmovně se od té doby atmosféra hodně změnila.
Turek se hned na začátku pustil do jednoho z tehdejších ministrů a začal pracovat ve školském výboru. „Tam bylo hodně práce a školství bylo na konci devadesátých let hodně populární. Mě to docela bavilo, zajímalo, já jsem se tam v žádném případě nenudil,“ vzpomíná. Později byl vidět v branně-bezpečnostním výboru. V poslanecké lavici vydržel deset let. Na otázku, jak na ně vzpomíná, se dlouze zamyslí a začne se smát. „Dojem je smíšený. Občas máte pocit marnosti, že páni poslanci žijí ve skleněné kouli. To se tam skutečně dá vypozorovat. Sněmovna tak trochu žije svým vlastním životem. Na druhou stranu je tam spousta lidí, od kterých se člověk může něco naučit. Za sebe můžu být spokojený, ale nechci, aby to vypadalo, že Turek machruje,“ uvedl.
Kritik poměrů v Třinci
Ze zákonů, na kterých se podílel, vyzdvihuje ten, který se týkal odškodnění domácího a zahraničního odboje. Turek si „osahal“ také komunální politiku. V Třinci je jako zastupitel ČSSD v opozici, a vedení města tak logicky dlouhodobě kritizuje. Nelíbí se mu ani to, že třinecká jednání jsou čím dál tím kratší a hlasování jen výjimečně provází diskuze. „Musím říct, že pro mě je komunál v Třinci velké zklamání. Z celkového způsobu jednání mám dojem, že ti zastupitelé jsou tam spíše za trest a aktivní snaha je brána jako kverulantství. Předtím jsem byl osm let v zastupitelstvu v Návsí a zdá se mi, že tam ta jednání byla na vyšší úrovni. Jednali jsme minimálně tři hodiny, ale bylo to podrobnější, sofistikovanější,“ tvrdí Radim Turek. - přečtěte si také: Palkovská odmítla Turkovu kritiku
Více si přečtěte v Souvisejících článcích vpravo nahoře
