Až 40 procent místního znečištění v Moravskoslezském kraji podle údajů Ministerstva životního prostředí pochází z polské strany, přičemž průmyslové emise z Polska se na znečištění podílejí zhruba z 30 procent.

Rokem 2017 skončily výjimky pro velké průmyslové znečišťovatele v Polsku, což podle ministerstva povede k dalšímu zlepšení kvality ovzduší u nás.

Například ve Frýdku-Místku se na čistším vzduchu podílí různými aktivitami také město. Radnice se snaží omezit osobní dopravu ve městě projektem MHD zdarma, který odstartovalo před sedmi lety.

Od té doby vzrostly počty přepravených osob autobusy MHD o více než 50 procent.

„Do projektu je zapojeno 19 okolních obcí a další mají zájem se připojit. Lidé nejen z našeho města, ale také okolních obcí, volí místo přepravy osobním vozem přepravu MHD zdarma. Na některých linkách, například na lince směřující až na Hukvaldy, je nárůst přepravovaných osob více než 70 procent,“ připomněl náměstek Karel Deutscher.

Lidé se tedy podle magistrátu vrátili do autobusů, což v konečném důsledku odlehčuje městu od osobní dopravy, a tedy i zplodin z výfukových plynů, prašnosti i hluku.

MĚSTU POMŮŽE OBCHVAT

Ani MHD zdarma však ve Frýdku-Místku nevyřešila problém s hustou dopravou. Po silničním průtahu I/48 přes střed města, kudy vede hlavní dopravní tepna mezi Hranicemi a Českým Těšínem, projede denně až 45 tisíc vozidel.

Podstatnou část tvoří řidiči, kteří jezdí po městě, každé šesté vozidlo však patří do kategorie těžkých motorových vozidel.

Město tak dychtivě vyhlíží plánovaný obchvat.

„Věříme, že současné námitky ekologické organizace Děti Země se státu podaří vyřešit v co nejkratší době a že se obchvat začne letos stavět,“ dodal náměstek Deutscher.

Na větší část obchvatu povolení jsou a může se stavět. V plném proudu už je sanace skládky Skatulův Hliník, která leží na trase obchvatu. I kvůli chybějícímu obchvatu nemá smysl zavádět nízkoemisní zóny v centru města.

Snížit množství prachu pomáhá také častější čištění komunikací a použití kvalitnější techniky.

Snížit prašnost pomáhají i kotlíkové dotace. Na zlepšení ovzduší v kraji poskytne Ministerstvo životního prostředí další miliardu korun, “kotlíkovné“ bude i na půjčku.

Starý kotel na uhlí vypustí do ovzduší průměrně 60 kilogramů prachu ročně, na prach se váže rakovinotvorný benzoapyren. Podle odhadů zbývá v Moravskoslezském kraji vyměnit do září roku 2022, kdy všechny staré kotle budou muset být ze zákona odstaveny z provozu pod pokutou až 50 tisíc korun, asi osm tisíc kotlů.