Osmnáct řezbářů z Čech, Slovenska a Polska se do práce pustilo v sobotu ráno. Na práci pak měli dva víkendové dny. Téma letos znělo – Děti, škola vzdělání. Vytvořené řezby budou v říjnu vydraženy během benefičního večera ve prospěch charitativní společnosti.

Mezi řezbáři nechyběl ani Leszek Sikora z Dolní Lomné, který nedávno vytvořil sochu dolnolomňanského rodáka Františka Šišky. „Na setkání řezbářů u hotelu Grůň jsem potřetí,“ prozradil Deníku Sikora, který pracoval na soše prvňáčka. „Bude to ve starodávném stylu. Prostě jak kdysi děti chodívaly do školy,“ vysvětlil řezbář s tím, že na samotném nápadu pracoval asi dva dny.

Letošní ročník byl prodloužen, řezbáři měli na práci dva dny. „Určitě to je výhoda, protože člověk se nemusí tak hnát. Práci si můžu rozvrhnout na určité části. Pro nás to je tím pádem jednodušší,“ vysvětlil Sikora, který před začátkem neměl přesný harmonogram práce. „To ne. Vím, že mohu pracovat dva dny, že na sochu mám zhruba patnáct hodin. Proto vím, co si mohu dovolit, kdy si dát pauzu a podobně. Tak to má každý řezbář. Prostě víte, jak daleko s prací jste, co ještě musíte udělat. Během řezby třeba narazíte na nějaký kaz, musíte improvizovat, proto se ani nic předem plánovat nedá,“ přiblížil Sikora, který bere setkání řezbářů v Mostech jako tradici.

„Je to o tom, abychom lidem ukázali, co umíme. Jezdíme zde z dobré vůle a při troše štěstí se pak socha může dobře prodat movitému zájemci,“ doplnil Sikora. K prodloužení délky řezby na dva dny měli pořadatelé své důvody. „Chtěli jsme, aby sochy byly více dodělané,“ řekl hlavní organizátor Pavel Taufer z hotelu Grůň.

„Sochy pak v říjnu půjdou do dražby pro charitu Lyoness,“ dodal Taufer. V Mostech tak při řezbě nemohla chybět jednatelka Lyoness Child & Family Foundation pro Českou republiku Veronika Kubecová. „Ke spolupráci došlo díky panu Taufrovi, který je i naším členem. Když jsem zde byla vloni, tak mi o tomto řezbářském setkání říkal. Viděla jsem pak i dražbu, která ještě nebyla pro nás. Tam padl tento nápad, že letošní ročník bude dražba patřit naší nadaci,“ řekla Deníku Kubecová, která zároveň sledovala řezbáře při práci.

„Nikdy jsem něco podobného neviděla. Jsem unešená z toho, že mohu sledovat, jak díla postupně vznikají. Obdivuji všechny řezbáře, jsou šikovní, jsou to prostě umělci,“ uzavřela Kubecová.