Rok 1918 přitom jinak pro obyvatele Frýdku a Místku příliš radostný nebyl. Podle kroniky vyvrcholila válečná bída, chyběly základní potraviny, šilo se většinou z kopřiv.

„Obchodníci nedostávají zboží, proto otevírají obchody teprve o osmé hodině ráno i později, ačkoliv fronty netrpělivých čekají již hodiny předtím na otevření,“ popisuje kronikář nelichotivou situaci. Lidé usedali do přeplněných a nepravidelných vlaků mezi Frýdkem a Ostravou a mířili na venkov shánět základní potraviny.

Po vyhlášení samostatného Československa, ke kterému došlo 28. října 1918, nebylo jisté, zda se Frýdek stane jeho součástí. Vedení města bylo totiž německé.

Dne 29. října se ve Frýdku objevily první plakáty s provoláním k národu a prvním československým zákonem vydaným národním výborem.

Večer se konal lampionový průvod s hudbou z Místku přes Koloredov do Frýdku, pak k nádraží a zpátky do Místku.

V Místku na náměstí téhož dne vítal svobodu obrovský zástup nadšeného lidu. Ze zástupců předních českých stran byl 31. října ustaven Národní výbor. Do čela místecké obce byl zvolen Vincenc Procházka, přední osobnost kulturního a společenského života.
Místní národní výbor ustavili ve stejný den i Frýdečané, jehož předsedou byl zvolen notář Ladislav Pešek.

Převzetí moci ve Frýdku však nebylo jednoduché, neboť německé vedení radnice, které bylo u moci nepřetržitě od roku 1884, nechtělo vzít na vědomí vyhlášení samostatného státu. Do Frýdku pak přijela česká vojenská jednotka z Těšína, která obsadila ve městě důležité úřady a strategická místa, teprve pak se vedení města přihlásilo k nové Československé republice.

Na frýdeckém náměstí se pak 3. listopadu 1918 uskutečnila velkolepá slavnost vítání nového československého státu, která byla dovršením a potvrzením předchozích událostí odehrávajících se ve městě.

„Dne 3. listopadu ráno pršelo, ale mraky se pomalu trhaly, jasnilo se a Frýdek se odíval do slavnostního hávu, z domů byly vyvěšovány prapory a okrašlovala se okna. Po osmé hodině se začal řadit na Veselé průvod – vepředu jízdní Sokol, pak vojsko s velkým českým praporem, hudba, Národní výbor a úřady. Přes pět tisíc osob se valilo k náměstí. Z balkonu radnice, který dal starosta k dispozici, vlál velký český prapor,“ píše se v kronice Frýdku.