Pobíhají kolem nás, pokřikují, jejich slovník není zrovna nejslušnější. Rodiče na zápražích finských domků to vše lhostejně sledují. Jsme jim ukradeni, stejně jako aktivity jejich ratolestí.
Právě malí Romové jsou podle místních bílých starousedlíků největší problém lokality, která kdysi bývávala ukázkovým místem kživotu. „Bylo to tu nádherné, jako vráji. Jako dítě jsem zde sám sadil stromy. A teď jde malý cikán po ulici se sekyrou vruce a začne je kácet. Když se ho zeptám proč, tak jen odsekne: ,Co se staráš?’,“ přibližuje situaci vzastrčené části ostravského obvodu Mariánské Hory sedmapadesátiletý Petr Sklenařík.
O tom, jakým způsobem zdejší romské rodiny žijí, svědčí i ukázková historka, kterou nám vzápětí povyprávěl: „Když je termín vyplácení sociálních dávek, tak to tady vypadá jako někde vLas Vegas. Jezdí tady jeden taxík za druhým, dělají se obří nákupy,“ povídá Sklenařík a dále pokračuje: „Týden nato přijde romský kluk za svou matkou a řekne: ,Mamo, dej mi oplatek.‘ ,Nemám, běž si ukrást,‘ odpoví mu ona. No a za chvíli už toho malého haranta přivážejí policajti odněkud zKauflandu,“ dokončuje pointu muž, který obývá jeden ze zdejších finských domků už od narození.
I proto, že vBedřišce vyrostl, jej mrzí, že Romové dostali dobré bydlení a teď ho devastují. „Nemají žádnou zodpovědnost, jen nároky. ,Dej, já to musím mít,’ to je jediné, co umějí říci. Já nejsem rasista a minimálně polovinu znich považuji za dobré lidi, ale pravidla by měli dodržovat všichni. Až pak budeme moci vedle sebe vpoklidu žít,“ tvrdí Petr Sklenařík.
Závěrem pak ještě dodává, že jemu je jedno, kdo právě sedí na radnici. Jen chce, aby byl vtéto kolonii obklopené zelení pořádek. „Jenže problém je vtom, že na každého není brán stejný metr. Kdybych něco udělal já, byl bych potrestán. Když něco udělají oni, tak se lehce vymluví na to, že jim není patnáct let. Nikdo už však nevidí, že děti kradou a za rohem na ně čeká máma, která jen shrábne peníze. Bedřišce by pomohlo, kdyby se tady udělala stálá policejní služebna.“
Mohou žít Romové s bílými pospolu?
OSTRAVA - Poničené domy, kolem nich nepořádek. Vněm mumraj hlasitě i vulgárně povykujících dětí, jejichž rodiče zatím posedávají nerušeně na ošuntělých židličkách pod okny svých příbytků. Nepracují, klábosí a popíjejí kafíčko. Nikdo nic neřeší…
Toto je „idylický“ obrázek, který může spatřit každý, kdo se vydá do míst převážně obývaných Romy. Nejen vMoravskoslezském kraji je těchto lokalit bezpočet. Žijí vnich sice i bílí, kolem krku si však se svými snědšími sousedy většinou nepadají.
Proč? Vydali jsme se do několika takových míst, abychom zjistili, zda je soužití Romů sbílými možné. Ptali jsme se na radnicích, co všechno dělají proto, aby vdaných lokalitách panoval pořádek. Zda a jak integraci podporují a pomáhají jí.
Naše zjištění? Ať se představitelé měst či obcí, stejně jako občanská sdružení, snaží sebevíce, udělat zmíst, kde žijí zmiňované dvě skupiny obyvatel vedle sebe, příjemné místo kživotu, je asi nemožné. Výjimkou je, zdá se, před pěti lety vybudovaná Vesnička soužití vOstravě. Ani zdejší život však není harmonický. I zde lidé narážejí na problémy, které je trápí, a kvůli nimž by se snad i raději odstěhovali jinam.
Kreálnosti pokojného soužití Romů s bílými se Deníku na základě svých zkušeností vyjádřil například Vladimír Horváth, vedoucí frýdecko-místecké pobočky Společenství Romů na Moravě. Ta se angažuje mimo jiné ve zdejší osadě na ulici Míru.
„Stále se hovoří o integraci, ale sami Romové to slovo nechápou. My i město se snažíme jim všemožně pomáhat, ale oni jen málokdy přistoupí na nějaká pravidla. Věnujeme se dětem, vymýšlíme pro ně nejrůznější aktivity, ale osada Míru stále patří mezi lokality, kde bohužel organizovaná mládež ničí ploty, krade ovoce a zeleninu z místních zahrádek a vneposlední řadě se chová agresivně,“ nastínil situaci v romsko-bíle lokalitě Horváth.
„O služebně městské police se vBedřišce zatím konkrétně neuvažovalo, protože tam na ni není prostor. Podle připravované studie na změny v této oblasti by se však kromě nových řadových domků či komunitního centra počítalo i smístem pro strážníky. Zatím tady je zvýšený dozor a pochůzkáři tuto lokalitu navštěvují ve dne vnoci. Aktuální je teď naše snaha vytipovat zmístních několik lidí, kteří by vytvořili pracovní četu, jež by se zde starala o úklid. Soužití tady ale podle mě bude problematické do té doby, dokud budou malí Romové pobíhat po ulic a nadávat bílým sousedům těmi nejsprostšími výrazy.“
Zažívá Vesnička soužití úpadek?
Mohou žít Romové a bílí vedle sebe? Co si o problematice tohoto soužití myslíte? Pište na e-mail: martin.pleva@denik.cz