V těsné blízkosti středověkého opevnění Šance v Mostech u Jablunkova by měla vyrůst rozhledna. Ještě předtím však mají místo zkoumat archeologové. „Tomu se zřejmě nevyhneme. Stavba rozhledny bude limitována průzkumem, který nám určitě předepíše stavební úřad,“ řekl v pátek Deníku starosta Mostů Milan Procházka.

„Projekt pro územní rozhodnutí je zpracován, chybí poslední vyjádření, a to od památkářů,“ poznamenal Procházka s tím, že rozhledna by měla stát do dvaceti metrů od opevnění. Mosty chtějí na akci získat peníze z dotací, pomoci má příhraniční spolupráce s polskými a slovenskými partnery. „Archeologický průzkum nebude tak rozsáhlý. Měl by se týkat jen místa stavby té rozhledny, odhaduji to na plochu do jednoho aru. Jeho cena bude v řádech desítek tisíc korun. Měla by jej provést odborná firma,“ dodal Milan Procházka. „Pokud ale ty peníze nebudou, tak obec na to určitě vlastní zdroje nevyčlení,“ upozornil.

Opevnění z 16. století je v neutěšeném stavu. Obec před lety uvažovala o rekonstrukci či stavbě repliky valů, nakonec však od projektu odstoupila. Podle Procházky se totiž objevila řada neřešitelných problémů. V té souvislosti se uvažovalo také o rozsáhlém archeologickém průzkumu opevnění, který by si vyžádal poměrně velké náklady. „Ten první nástřel byl tehdy dva a půl milionu korun,“ vzpomíná Milan Procházka. Deník už před časem informoval, že archeologové se objevili také v Třinci, kde šlo o vůbec první záchranný výzkum. Opavští odborníci do hutnického města přijeli kvůli stavbě, která souvisela s odvodněním lokality Lesopark – Malopolská. „Zjednodušeně řečeno, v případě Třince jde o zaplňování bílých míst na našich mapách,“ vysvětloval archeolog Pavel Stabrava.

Tvrdil, že nálezy se mohou vyskytnout téměř na každém území. „V tom smyslu je Třinecko stejně zajímavé jako třeba Dolnomoravský úval či Moravská brána,“ prohlásil Stabrava. Opavskému pracovišti podle něj nejde jen o sběr a zisk artefaktů. To je prý hledisko dobrodružných hledačů pokladů, nikoli seriózních vědců.

Třinecko se už jedním významným nálezem pyšní

Před lety byl v Bystřici nad Olší objeven unikátní zub žraloka, někdejšího obyvatele moravského třetihorního moře. „Co se žraločího zubu týče, jedná se pochopitelně o paleontologicko-geologickou záležitost. Ta s archeologií souvisí jen částečně,“ poznamenal Pavel Stabrava. Zájem archeologů třinecké úředníky dokonale zaskočil. O chystaném výzkumu se dozvěděli až při stavebním řízení, takže termín prací museli přesunout. „Stavbu to zdrží,“ konstatoval tehdy Daniel Fojcik z třinecké radnice.

Pro archeology je zajímavá především Ostrava

close zoom_in Severomoravská metropole byla založena ve 13. století biskupem Brunem ze Schauenburgu, a je proto významnou archeologickou lokalitou. Pod úrovní terénu jsou totiž stále zachovány ve velkých plochách vrstvy a objekty související s počátky tohoto středověkého města. Velký soubor nálezů přinesl právě výzkum Masarykova náměstí v roce 2006. „Z různých úrovní dláždění pochází celá řada nálezů mimořádné kvality,“ uvádí Michal Zezula, vedoucí archeologického odboru Národního památkového ústavu v Ostravě.
„Jedná se například o výstroj koně, jezdce, drobnou keramickou plastiku, samozřejmě o fragmenty keramických nádob; odtud pochází i poutní odznak, jehož původ lze spatřovat v jihoitalském Bari.“ Z hlediska poznání historie jsou považovány za nejcennější nálezy spojené s předlokačním osídlením.
Z tohoto období – čili z dvanáctého a z počátku třináctého století – pocházejí nálezy z kostela svatého Václava, ale i z parcel, kde byla v roce 1998 stavěna budova Biskupství ostravsko-opavského. „Další nálezy,“ potvrzuje Michal Zezula, „pocházejí z Masarykova náměstí, jako například velmi cenná záušnice spletená ze dvou bronzových drátků, což je šperk charakteristický pro takzvané mladohradištní období, čili ze závěru raného středověku.“
Rušné období
Podle Michala Zezuly lze právě nyní očekávat v Ostravě z archeologického hlediska mimořádné rušné období. Po druhé světové válce totiž vzniklo ve městě množství proluk, které budou zastavěny developerskými projekty. Jde například o plochu parkoviště mezi ulicemi Pivovarskou a Velkou, tedy v sousedství budovy Ostravského muzea.
Na další volné ploše poblíž Kostelní ulice byl již záchranný archeologický průzkum zahájen. Michal Zezula připomíná, že vedle záchranného výzkumu je nutné zabezpečit archeologické terény i pro budoucnost, aby za další desítky let, kdy budou zajisté k dispozici lepší technické prostředky, bylo možné zkoumat ostravské podzemí dál.
V loňském roce byl při opravě kanalizace proveden rozsáhlý průzkum na Puchmajerově ulici, přičemž nálezy souvisejí se hřbitovem, který zde fungoval již od 16. století. Řada objevených předmětů se týkala pohřbů, jde o růžence, křížky a podobně. V Zámecké ulici byl nalezen zahloubený objekt z doby krátce po lokaci města.
Obcházení zákona
Velcí investoři většinou dodržují postup předepsaný zákonem a archeologové s nimi mají dobré zkušenosti. Jsou ale i případy, kde dochází buď z nedbalosti, nebo úmyslně k obcházení zákonných nařízení. Například na Dlouhé ulici, kde se staví dům, došlo při hloubení základů k vybagrování zeminy a druhá etapa výzkumu nemohla být provedena.
Nyní se vyšetřuje porušení zákona. Vedle historického jádra města jsou prováděny výzkumy při stavbách i v dalších částech města. Nálezy bývají většinou negativní, osídlení mimo historickou zástavbu Moravské Ostravy se totiž příliš nerozšířilo. Nyní probíhá výzkum v souvislosti s rekonstrukcí Českobratrské ulice. Záchranný průzkum by měl být proveden i na území kunčického zámku, který se po požáru nepodařilo zachránit a byl vyjmut z registru nemovitých kulturních památek.
A co průmysl?
Podle Michala Zezuly zůstává dluhem vztah k průmyslové archeologii, která se například v anglosaském světě hodně rozvíjí. V Ostravě by bylo vhodné obor průmyslové archeologie etablovat a vytvořit tak možnost prozkoumat památky tohoto druhu z 19. a počátku 20. století. Zatím zde žádný specialista na tento obor neexistuje. „Naše územní odborné pracoviště má zájem tuto situaci napravit a začít se průmyslovou archeologií zabývat intenzivněji než dosud,“ tvrdí Michal Zezula. (lap)