O tom, jak vše dopadne, hodně napoví účast. Před pěti lety přišlo v Česku k historicky prvním volbám do EP 28 procent lidí, letos odborníci odhadovali účast ještě nižší. A nemýlili se. Odvolit přišlo jen kolem dvaceti procent oprávněných českých voličů.

Přečtěte si také: Volební urny vzali útokem hlavně ti starší

Ta klesá i ve všech zemích EU. V roce 2004 přišlo v průměru odvolit 45,5 procenta lidí, zatímco k prvním volbám do EP v roce 1979 jich přišlo 63 procent.

V unii zřejmě vyhraje pravice

V Evropě je 370 milionů voličů, kteří vybírají 736 poslanců do Evropského parlamentu. Pro další vývoj EU bude klíčové, jak silné budou dvě rozhodující frakce, tedy evropští lidovci a socialisté. V červnovém předvolebním průzkumu britských sociologů, kteří aktualizovanou predikci zveřejňovali v pravidelných intervalech, to vypadá následovně. Nejsilnější frakcí v EP by se podle nich s 35 procenty hlasů a 262 mandáty měla stát Evropská lidová strana, frakce Socialistů by s 26 procenty 194 křesly obsadila druhé místo. Třetím nejpočetnějším uskupením bude Aliance liberálů a demokratů pro Evropu s 82 mandáty.

Zastoupení jednotlivých států v Evropském parlamentu (nyní/po volbách):
Belgie – 24/22
Francie – 78/72
Itálie – 78/72
Lucembursko – 6/6
Německo – 99/99
Nizozemsko – 27/25
Dánsko – 14/13
Irsko – 13/12
Velká Británie – 78/72
Řecko – 24/22
Portugalsko – 24/22
Španělsko – 54/50
Finsko – 14/13
Rakousko – 18/17
Švédsko – 19/18
Česká republika – 24/22
Estonsko – 6/6
Kypr – 6/6
Litva – 13/12
Lotyšsko – 9/8
Maďarsko – 24/22
Malta – 5/5
Polsko – 54/50
Slovensko – 14/13
Slovinsko – 7/7
Bulharsko – 18/17
Rumunsko – 35/33
Na jednoho europoslance ČR připadá 471 870 obyvatel, v Německu 830 523.

Zdroj: EPP-ED

Vybrat si dvaadvacet europoslanců mohli i občané Moravskoslezského kraje a to z kandidátek třiatřiceti politických stran, hnutí a seskupení, na nichž bylo na šedesát jmen z regionu.

Volilo se ve 1318 volebních místnostech, které se úderem páteční 14. hodiny otevřely a dnes ve stejný čas zavřely.

Právě kvůli nočnímu přepočítávání hlasů se rozhodli na některých úřadech v kraji zrušit pondělní úřední hodiny. Na volby jsou připraveni i policisté.

„V době konání voleb bude na veřejný pořádek dohlížet potřebný počet policistů. Hlídky budou mít svá stanoviště v okolí volebních místností a v místech, kde by mohlo dojít v souvislosti s volbami k narušování veřejného pořádku. Policisté budou spolupracovat s okrskovými volebními komisemi při přijímání nezbytných opatření k odstranění negativních jevů, které by mohly narušit důstojný průběh voleb nebo sčítání a převoz volebních výsledků,“ uvedla policejní mluvčí Soňa Štětínská.

Před pěti lety eurovolby i v Moravskos­lezském kraji vyhráli občanští demokraté

Získali devět mandátů ze čtyřiadvaceti. V Moravskoslezském kraji získala ODS 24,96 procenta hlasů, druhou KSČM se šesti mandáty tu volilo 24,15 procenta lidí.

Na třetí pozici v kraji se umístila KDU-ČSL s méně než 11 procenty hlasů a dvěma poslaneckými křesly. Tehdejší vládní ČSSD dalo hlas deset procent voličů Moravskoslezského kraje, sociální demokraté „utrhli“ dvě poslanecká křesla.

I v tomto regionu dosáhlo úspěchu Sdružení nezávislých s Evropskými demokraty (SNK-ED), získalo celkově tři křesla a politické hnutí Nezávislí s výslednými dvěma posty.

Moravskoslezský kraj byl druhým regionem v zemi, jehož voliči v eurovolbách vyjádřili největší podporu komunistům. KSČM je také jedinou stranou v kraji, která měla svého zástupce v Bruselu. Europoslankyní se stala tehdejší krajská zastupitelka Věra Flasarová.

Všechny politické strany si přejí hlavně vysokou účast ve volbách. Před pěti lety k urnám přišlo v Moravskoslezském kraji 24,04 procenta voličů.