Malé obce by tak dostaly přidáno a čtyřem velkým městům by se nemusely brát miliardy. Je ale tato smírná varianta reálná?

Deník zjišťoval, jak se problematika aktuálně vyvíjí…

Strach Ostravy o to, že přijde téměř o miliardu korun ročně, je po původních velkých obavách nyní trochu zažehnán. Malé obce naopak čekají, zda a kdy konečně dostanou do své kasy více přisypáno. Ačkoliv boj o podobu novely zákona o RUD v posledních týdnech trochu utichl, klid zbraní to ještě zdaleka neznamená.

Přečtěte si také:Město tíží třímiliardový dluh z minulosti

Duel Petřík versus Lukša pokračuje

„Stěžejní informací je, že ODS připravila svou variantu řešení, která umožňuje přidat malým obcím, ale netrestá snížením příjmu čtyři velká města. Pět miliard, které se Praze, Brnu, Ostravě a Plzni mají vzít, by se našly z dotačních titulů všech ministerstev, tedy ze státního rozpočtu. Mělo byt to být předmětem koaličního vyjednávání v nejbližších týdnech,“ přibližuje aktuální vývoj Tomáš Petřík (ODS), náměstek ostravského primátora pro finance.

Podle Pavola Lukši, místopředsedy TOP 09, který patří k nejhlasitějším zastáncům novely nového RUD, by měl být návrh zákona projednán co nejdříve na jednání vlády, předpokládá, že to bude ještě v průběhu listopadu. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2013, to znamená, že by se projevil v hospodaření obcí v roce 2013.

Kdo přispěje na koláč?

„Jde o to, jak rozkrojíme jeden koláč, který je k dispozici. Buď jej budeme krájet ve prospěch všech obcí s výjimkou čtyř největších měst, která už svou bohatou nádivku konzumují na úkor ostatních měst a obcí od roku 2003, takže ta logicky dostanou méně,“ přibližuje Lukša původní variantu, kterou i přes odpor velkých radnic stále preferuje.

Vysvětluje, že by se možná dal onen koláč zvětšit tak, že by se přisypaly peníze ze státního rozpočtu, jak to naznačuje Petřík, a čtyřem největším městům by zůstaly příjmy zachovány. Pak by to ale podle Lukši znamenalo, že se na jejich vysoké příjmy opět složí všichni daňoví poplatníci, tedy logicky i ti z menších obcí.

„Preferuji proto spravedlivější variantu číslo jedna, ke které se návrh ministerstva financí více blíží, ale rozumím i tomu, že ten, kdo dostal nespravedlivě na úkor jiných obcí více, bude o to bojovat. Bohužel bude v naší zemi vždy platit, že čtyři největší města produkují největší počet voličů v zemi a snaha je mít na své straně převažuje nad elementární spravedlivostí,“ pokračuje Lukša.

Co má přinést RUD?

Návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) by měl podle ministerstva financí zvýšit příjmy více než šesti tisíc dvou set měst a obcí v České republice celkem o 13,5 miliardy korun. Tyto peníze chce vzít ministerstvo jednak z některých dotačních titulů a dosavadního příspěvku na školství, jednak návrh novely počítá se snížením příjmů Praze, Plzni, Ostravě a Brnu. Praha by podle návrhu měla přijít o 2,2 miliardy, ostatní tři největší města o 900 milionů korun ročně. Pokud návrh novely projde, vyšších příjmů by se obce měly dočkat od ledna 2013.

Tomáš Petřík: Kompenzace by nás nezachránily | Pavol Lukša: Velká města straší své občany

Vedení Ostravy ale trvá na tom, že kdyby byla novela zákona schválena v tom rozsahu, že by krajská metropole přišla o devět set milionů korun, bylo by to pro městský rozpočet fatální.

„Malým obcím by se mělo přidat, ale ne na úkor čtyř velkých měst. Ta částka kopíruje velkou část našeho investičního rozpočtu, který už tak klesá, protože se na daních vybírá méně peněz než před krizí. Kdysi jsme měli na investice dvě a půl miliardy, dnes máme zhruba miliardu. Nové rozpočtové určení daní by tedy zastavilo další rozvoj města,“ varuje Tomáš Petřík.

Nepomohly by podle něj ani plánované kompenzace, které by v prvním roce byly asi osm set milionů, ale pak by dramaticky padaly. Ostrava by zkrátka musela hledat obří úspory jinde, třeba v omezení dotací velkých společností, jako je dopravní podnik nebo sportovní a rekreační zařízení.

„Informovali jsme o tom v kampani Ostravu nedáme, že by RUD přineslo skokové zdražení jízdného, což by ale nebylo v době, kdy je zde špatné ovzduší, ideální řešení. Zdražování by platilo i pro divadlo a další společnosti. Všem by se ubraly dotace, ale pak by to bylo pro lidi dražší,“ nastiňuje bolestivé řešení náměstek primátora.

Poslanec a starosta Čeladné Pavol Lukša protiargumentuje tím, že je logické, že si za deset let velká města zvykla na nepřiměřené příjmy vzhledem ke svým kompetencím a teď se jich nechtějí vzdát.

„Nyní se jejich představitelé snaží své občany strašit a říkají, co všechno budou muset omezit. Zajímavé je, že například ostravský magistrát nalezl v rozpočtu několik milionů korun na kampaň proti návrhu RUD, ačkoli před měsíci nalézal na platy zaměstnanců dopravního podniku peníze jen velmi stěží,“ kritizuje Lukša.

„Přidáno by měly dostat nejen malé obce, ale také Opava, Frýdek-Místek, Bruntál, Karviná, Havířov či Nový Jičín. Všechny obce budou mít více prostředků na potřebné investice a rozvoj. A také na tvorbu pracovních míst a boj s nezaměstnaností, což je v období nastávající krize velmi důležité,“ dodává závěrem Pavol Lukša.

Tomáš Petřík pak závěrem přibližuje další možnosti, jak by se přece jen dalo na jedné straně přidat a na straně druhé neubírat, aniž by to výrazněji zasáhlo státní rozpočet. Peníze by se podle něj daly najít třeba z progresivního zdanění hazardu, nebo nově třeba ze zisků Lesů ČR, které údajně letos vykážou zisk přes šest miliard korun.

„Myslím, že stát má možnosti, jak přidat malým a nebrat velkým, a nemusí mezi nimi dělat zbytečné bojůvky. Bilionový státní rozpočet hledá pět miliard, my máme v šestimiliardovém rozpočtu ušetřit skoro miliardu myslím, že je ten nepoměr jasně vidět,“ konstatuje Petřík.

Související články:Malé obce versus Ostrava: potáhnou za jeden provaz?

Nejen Ostrava, ale i ostatní města válčí o stamiliony