Narodil se v Brně 14. května 1927. Dětství prožil v jihomoravských Kloboukách u Brna v krajinách vinic a větrných mlýnů. Po obecné škole toužil studovat na lesnické škole. Tehdejší doba mu jeho sen nedovolila uskutečnit. Válečná léta prožívali s rodinou velmi dramaticky, také přes Klobouky přecházela válečná fronta. V klukovském věku se začal potkávat s myšlenkami skautingu, ale hluboký zájem odstartovala na plese až dívka Marie, která ve Frýdku již vedla skautský oddíl. Poté založil Jestřáb sám v místě bydliště skautský oddíl. Po krátkém zaměstnání ve spořitelně byl Jestřáb, coby režimu nepohodlný, nasazen na nejtěžší šachtu do Kunčic a pokud chtěl zůstat v kraji u své ženy Marie, nezbylo mu než přijmout místo v těžkém průmyslu v Mostárně v Lískovci.

V krátkém období let 1968 až 1970 založil Jestřáb skautské středisko ve Frýdku a uskutečnil dva tábory. Pak byl skauting komunisty zakázán. Ihned po revoluci v roce 1990 činnost jednoho z největších skautských středisek v republice obnovil, v tom samém roku zorganizoval také první a jediný skautský tábor na Hrčavě v celém tehdejším okrese. Do roku 1995 frýdecké středisko vedl.

I v době totality Jestřáb velmi aktivně předával myšlenky skautingu svému okolí, převážně mladým lidem ve studentském věku. Znal tajné stezky na Ivančenu, kde v dubnu vystupoval každoročně s mládeží, tak, aby se vyhnuli kontrolám STB. V době komunistického zákazu hnutí působil se skupinou mladých lidí pod hlavičkou TISu, organizaci ochránců přírody. Časem i tato organizace však byla režimem zakázána. V roce 1978 zorganizoval ilegální skautský tábor na Hrčavě, kterého se zúčastnil i současný biskup František Lobkowicz. Mezi frýdeckou mládeží byly velmi oblíbené výlety do Beskyd či prázdniny ve Ždiaru v Tatrách, kde se postupně pro budoucí léta svobody formovali mladí skautští vedoucí.

Po revoluci roku 1990 vyjednal s městským úřadem pro skauty ve Frýdku klubovnu na Kostíkovém náměstí, kterou ke své činnosti za bezmála 20 let využily tisíce dětí z Frýdku a okolí. Rudolf Štěpánek miloval přírodu a lidi kolem sebe. Se ženou vychoval za 58 let manželství čtyři své děti a byl otcovským rádcem desítkám dalších. Jeho laskavý a moudrý přístup k bližním bude jistě inspirací pro další generace skautů ve Frýdku.

Autor je bývalý zástupce vedoucího střediska Kruh Frýdek.

PETR JONÁK – PAPÍREK