Právě zachování průchodnosti mezi jednotlivými pohořími je klíčové pro udržení životaschopné populace rysů, ale i dalších velkých šelem v Beskydech. Podle ekologů však situace na Jablunkovsku zůstává kritická.

„Při kontrole výstupů z fotopastí jednotlivé rysy poznávám podle jejich typického skvrnění. Proto pro mě bylo velké překvapení, když jsem zjistil, že rys, který se nafotil ještě v září ve Slezských Beskydech, se o měsíc později objevil v Moravskoslezských Beskydech v okolí Malého Polomu. Je tedy evidentní, že musel překonat Jablunkovskou brázdu a tedy rušnou silnici a železnici. Jedná se o velmi obdivuhodnou a riskantní cestu,” uvedl Jiří Labuda, terénní mapovatel Hnutí DUHA OIomouc.

Při bouřlivém rozvoji dopravní infrastruktury v regionu vláda v minulosti schválila také funkční přechod přes Jablunkovskou brázdu a silnici I/11. S více než desetiletým zpožděním se poprvé v roce 2017 začala scházet česko-slovenská expertní skupina k jednání o vhodné podobě ekoduktů na české i slovenské straně Beskyd. Ekodukty by totiž měly stát na obou stranách hranice, jak u celnice v Mostech u Jablunkova, tak u Svrčinovce.

Loni v říjnu byl projektový záměr ekoduktu u Jablunkova předložen ke schválení Centrální komisi Ministerstva dopravy. Má být široký 47 metrů, což by za splnění všech technických podmínek a doplňujících opatření, jako jsou protihlukové bariéry, výsadba zeleně nebo naváděcí oplocení, mělo velkým savcům umožnit bezproblémový přesun přes tuto část Jablunkovského průsmyku.

Podle harmonogramu by v letech 2019 a 2020 mělo proběhnout vypracování a schválení dokumentace a samotný ekodukt by měl vybudován do října 2022. Přírodovědci vytipovali několik kritických míst, kde může docházet k nejčastějším střetům velkých šelem a vozidel v CHKO Beskydy a jeho širokém okolí. Jedním z výstupů projektu je i katalog s návrhem vhodných opatření k řešení průchodnosti těchto kritických míst.