Kostel v Bystřici pochází v dnešní podobě z 90. let 19. století. Podobně jako jeho předchůdce, který zchátral, je zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Díky romantizujícím prvkům i jejich členitosti patří k vizuálně velmi zajímavým, z pohledu hledáčku fotografa „fotogenickým“ stavbám. Řada jemně propracovaných architektonických detailů, především zdobné rámování oken nebo vikýřky okrášlená kvadraticko-jehlancová věž, nabízí vnímavému návštěvníkovi možnost, jak propadnout kráse dřevěných staveb z hlediska vnímání jejich detailů. V okolí se nachází rozlehlý hřbitov, kde byla v roce 2007 instalována přesná replika původního pískovcového pomníků, věnovaného obětem první světové války.

Kostel v nedalekém Nýdku je zasvěcen sv. Mikoláši. Na rozdíl od Bystříce si udržel určitou stavební kontinuitu s původní budovou kostela, postaveného již v 16. století. Ten nikdy nebyl zcela rozebrán. Dvě velké rekonstrukce, které shodou okolnosti proběhly vždy ke konci století (prvá koncem 18. a druhá koncem 19 století), jej však zásadně změnily. Těžko lze proto hovořit o podobných historických hodnotách, jaké si ze stejné doby vzniku uchoval například kostel v Třinci-Gutech. Přesto stojí za to se u kostela v Nýdku zastavit. Je milou stavbou svého druhu, v poslední době dobře udržovanou a zkrášlovanou. Důkazem je mimo jiného také rekonstrukce střechy z roku 2005. Kostelu při ní byla vrácená na místo dosavadní zcela nevhodné eternitové krytiny šindelová střecha, navracející mu tak alespoň část původní krásy.

Spojíme-li návštěvu obou kostelů s pěším výšlapem na Velkou Čantoryji, můžeme v krajině Slezských Beskyd strávit celodenní příjemný výlet i sportovní zážitek. Při výstupu na nejvyšší horu tohoto pohoří na naší straně hranice nás přitom budou doprovázet graficky velmi zdařilé zpracované panely Rytířské naučné stezky. Volba jejich témat nenásilnou a zároveň moderní formou přibližuje rázovitost této části horalského, nebo jak bychom se mohli dočíst v místním dialektu „gorolského“, kraje. Kromě legendy o zdejších rytířích (blízké té Blanické) ukrytých v nitru hory a připravených z ní při potřebě vystoupit a kraj bránit, se můžeme také seznámit s příklady zdejšího osobitého nářečí – polštinu, němčinu a češtinu spojujícího. Na jiném místě nám stezka podá informaci o působení evangelíků v době jejich pronásledování. To budeme stát u skály s pamětní deskou věnovanou významnému evangelickému knězi Jiřímu Třanovskému.. Na samotném temeni Velké Čantoryje nás pak čeká horská chata a nově vybudována vyhlídková kovová věž s širokým kruhovým rozhledem. Kromě panoramatu Moravskoslezských Beskyd s Lysou horou v našem vnitrozemí, představuje velkou část výhledu polská část pohoří s dominujícím horským střediskem Wislou.

Při zájmu o poznání více míst je vhodné tento kraj navštívit a cestovat po něm po „vlastní ose“ – osobním automobilem. O občerstvení a stravování zde není nouze. To nakonec platí i pro možnosti ubytování pro případ vícedenního výletu. Pro bohatost a zatím poměrně malé povědomí o řadě zajímavých míst si to podhůří Velké Čantoryje a krajina Slezských Beskyd určitě zaslouží.

Příští týden se dočtete o dřevěném kostele a jeho okolí v Třinci-Gutech.

MIROSLAV LYSEK