Podle letopočtu uvedeného na vchodu do sakristie lze usuzovat, že šlo o rok 1563. Postavili jej evangelíci. Do rukou katolické církve přešel, jako mnohé jiné kostely v Pobeskydí, při silné rekatolizační vlně po konci třicetileté války v roce 1654.

Dominantnost mezi ostatními dřevěnými kostely mu dodává vedle letopočtu vzniku také nezvyklá mohutnost použitých trámů pro jeho výstavbu. Dosahuje tloušťky až 60 centimetrů. Charakteristickým prvkem architektury je masivní věž. Její prostor není součástí interiéru sloužícího k církevním obřadům. Je běžně přístupná a spolu s podsíní po bocích i v zadní části kostelní lodi tak představuje rozsáhlé zázemí, které se věřícím v dřívějších dobách stávalo ochranou před nepřízní počasí. Desky opláštění horní kvadratické části věže jsou opatřeny zdobným zakončením ve tvaru srdce. Můžeme se s ním setkat také u kostela v dřevěném městečku rožnovského Muzea v přírodě, postaveného v něm podle předlohy původního kostela ve Větřkovicích. Do požáru v roce 1964 zkrášlovalo rovněž věž kostela v Tiché.

Vedle vchodu do kostela v Gutech je nově opravený dřevěný kříž, doplněny od roku 2009 kovovým emblémem hořícího srdce s nápisem „Misje 2009“. Podle dochovaných historických fotografií stával kostel kdysi na louce a byl dominantou krajiny. Nyní je však obklopen vzrostlým lesem a před přicházejícím návštěvníkem se dlouho skrývá.

Nachází se na dálkové cyklotrase číslo 56, která je součásti mezinárodní cyklotrasy Krakov – Vídeň, zařazené mezi tzv. zelené stezky – Greenways. Jen několik desítek metru od areálu kostela je nově instalováno velké zastřešené odpočívadlo, jistě příjemné zázemí nejen pro cykloturisty. Vybudování cesty kolem kostela připomíná o kousek dál, ve směru na Smilovice, malý kamenný obelisk s polským nápisem a letopočtem 1898.

Kostel je vhodné navštívit v letních měsících na kole, v zimě osobním automobilem. V jeho bezprostřední blízkosti není zastávka veřejné dopravy. Pro doplnění poznávacího výletu mohou posloužit zajímavosti nedaleké Komorní Lhotky s bylinnými lázničkami, finskou saunou, možnostmi skalolezení v opouštěném lomu pod Godulou a v posledních letech dokonce i s vlastním informačním centrem. Komorní Lhotka má dlouhodobou tradici turistického střediska, a proto v ní nalezneme hned několik zařízení sloužících občerstvení, stravování a ubytování. Jen těsně za jejími hranicemi, již na katastru obce Vyšní Lhoty, na temeni Prašivé, se navíc můžeme obdivovat dalšímu dřevěnému kostelíku. Jde o poutní kostel sv. Antonína z roku 1640. V jeho blízkosti se již téměř devadesát let nachází a stále ke stylovému posezení láká, známá turistická chata Klubu českých turistů. Rovněž toto místo je dostupné nejen pěšky a za příznivých podmínek na kole, ale po cestě z Vyšních Lhot také osobním automobilem.

Příští týden se dočtete o kapli a jejím okolí na Radhošti.

MIROSLAV LYSEK