Městská část Hrabová, kde se nachází, je také na něj patřičně hrdá a né náhodou je symbolem jejího obecního znaku. Kostel v podobě, jak si jej můžeme prohlédnout v současné době, pochází z šedesátých let 16. století. Společně s kostelem v Třinci-Gutech bychom jej tak mohli považovat za nejstarší památku svého druhu na severní Moravě a ve Slezsku. Toto tvrzení by však bylo zcela oprávněné pouze do roku 2002. Právě v tomto roce, 2. dubna, se téměř bleskově rozšířila zpráva o nešťastné, pro místo, kde stojí, téměř tragické události. Dřevěný kostel v Hrabové do základu vyhořel. Stalo se tak paradoxně po rozsáhle opravě uskutečněné v roce 2000. Přes mnohé verze příčin požáru, se dnes přiklání vyšetřování k technické závadě, kde vedle jiných okolnosti sehrál rozhodující roli zkrat elektrického vedení.

Následné události až s překvapivou sílou odrážely vztah obyvatel, především věřících, k odkazu této památky a k potřebě její existence. Počet dobrovolných darů a místy i překvapivé výše darovaných částek potvrzovaly zájem o uchování atmosféry, možná výstižněji řečeno „genia loci“ místa, kde kostel stával, a které bez něj jakoby nemohlo být. Pod koordinaci Ostravsko-opavského biskupství, které úzce spolupracovalo s Národním památkovým ústavem Ostravě, začala příprava na obnovu kostela. Celý proces, který by bylo možno označit jako vědeckou rekonstrukci, byl úspěšně završen 27. listopadu 2004. Toho dne biskup František Václav Lobkowicz, po již necelých třech letech od požáru, nově postavený kostel vysvětil. Obnovení kostela si vyžádalo náklady okolo 27 milionů korun.

Z hlediska exteriéru si budova po rekonstrukci uchovala plně původní ráz. Dominuje ji vysoká jehlancovitá věž při vstupu, která přechází v horní částí do kvadratického tvaru a je zastřešena dřevěnou přilbicí s prostým kovovým křížem. Pozoruhodné je téměř identické zakončení malé věžičky (tzv. sanktusníku) na zadní části střechy kostelní lodě.

Rekonstrukcí (resp. Restaurováním) prošlo v letech 2003 až 2004 také okolí kostela, včetně oplocení a dochovaných náhrobků na bývalém hřbitově. Opomenuty nebyly ani potřebné parkové úpravy celého areálu. Kostel má statut nemovité kulturní památky.

Z pohledu cestování za dřevěnými kostely a kaplemi na severní Moravě a ve Slezsku může být považován kostel v Ostravě–Hrabové za výchozí bod, od kterého vede putování z metropole tohoto kraje přes Řepiště, Sedliště a Prašivou dál směrem do Beskyd a na Valašsko.

Příští týden se dočtete o dřevěném kostele a jeho okolí v Albrechticích.

MIROSLAV LYSEK