Předchůdce dnešního kostela, který byl zasvěcen rovněž sv. Petrovi a Pavlovi, je dokládán již v polovině 15. století. Z důvodu špatného stavu budovy, způsobeného povodněmi, však byl v druhé polovině 18 století stržen a pravděpodobně ve stejném období nahrazen kostelem, který se dochoval dodnes. Od třicátých let minulého století znatelně poklesl jeho význam. V Albrechticích byl v této době pro římskokatolické obřady postaven větší kostel zděný. Kromě obřadu u příležitosti Památky zesnulých, lidově nazývaných „Dušičky“ počátkem listopadu, zde neprobíhají v současné době jiné církevní bohoslužby.

Dřevěný kostel architektonický nevyniká nějakou výraznou zvláštností. Za výjimečné lze však považovat jeho vlastnictví. Byť je to svou podstatou církevní stavba, patří do majetku obce Albrechtice. Poté, kdy se mezi církví a obci vyjasnily vlastnické vztahy, obec Albrechtice realizovala v roce 2007, ve stavu, kdy se kostel blížil havarijnímu stavu, celkovou rozsáhlou rekonstrukci. Ve spolupráci s památkovým ústavem (kostel je prohlášen za kulturní památku) byla při ni navržena a realizována především výměna opláštění a náhrada architektonicky nevhodných kovových kopulí obou věží za dřevěné. V loňském roce pak byl okolo kostela a okolního hřbitova vybudován nový kovaný plot. V letošním roce v tomto areálu probíhají úpravy zeleně.

Při diskusi se zastupiteli obce, je zřejmé, že se obec Albrechtice o svůj dřevěný kostelík nejen stará, ale chce starat i do budoucna. Kostel tak ožívá reálným společenským životem. Vedle tradiční mše o Památce zesnulých se zde vytváří tradice vánočních koncertů s oživováním zdejšího lidového folkloru, hlavně vánočních koled v podání místních dětí.

Kostel lze po domluvě s obecním úřadem rovněž navštívit. Této možnosti využívají mimo jiných také výpravy zájemců z Polska, kteří byli pravděpodobně inspirování reprezentativní česko-polskou publikaci „Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí“. V ní je díky abecednímu řazení památek kostel v Albrechticích uveden dokonce na prvém místě, což především starosta obce s hrdostí rád připomíná. Jako památku na návštěvu kostela si turisté mohou na obecním úřadu zakoupit malý suvenýr – dřevěnou oválnou plaketku s vyobrazením kostelní budovy.

Jak dál bude probíhat zapojení nově rekonstruované stavby do společenského dění je v rukou především obce a zdejších občanských iniciativ. Lze ovšem předpokládat, že se v budoucnu můžeme dozvědět o dalších opravách i nových akcích. Návštěvu kostela je možno v letních měsících spojit s výletem k Těrlické přehradě nebo po celý rok s návštěvou nedalekého Památníku životické tragedie.

Příští týden se dočtete o dřevěných kostelech v Petrovicích u Karviné – Dolních Marklovicích a polských Pielgzrymowicích.

MIROSLAV LYSEK