Řeší třeba úzkosti, problémy v rodinách, ale i sebepoškozování.

Podle ředitelky Marie Rojkové byla 8. základní škola ve Frýdku-Místku jednou z prvních, kde školní psycholog začal působit. „Psychologa tady máme už jedenáctým rokem. Já ho považuji za velmi potřebného. Tato pozice je hodně důležitá," uvedla ředitelka školy Marie Rojková. Mezi činností výchovného poradce a psychologa jsou podle ní zásadní rozdíly. Zatímco například poradce patří do učitelského sboru a žákům spíše radí ve volbách povolání, psycholog stojí mimo sbor a soustředí se například na osobní problémy.

Psycholog René Gavlas uvedl, že mnoho svého času věnuje dětem s nadáním. „U nás je to specifické tím, že máme celé třídy pro děti s intelektovým nadáním," uvedl psycholog, který v „osmičce" působí od založení této odborné pozice. Dodal, že děti vyšetřuje na žádost rodičů, aby například zjistil míru jejich nadání. Také pracuje v kolektivech tříd těchto dětí, které podle něj mají složitější osobnosti.

Výjimku v jeho práci netvoří ani případy chlapců a děvčat, kteří nemají ve třídách kamarády a z různých důvodů se v kolektivech hůře adaptují.

„Řeším to například skupinovými programy, dělám rozbor vztahů v kolektivu, případně preventivní programy, aby se třídy jako kolektiv stmelily," popsal psycholog, kterého děti navštěvují i z vlastní iniciativy.

„Chodí také s potížemi doma buď jsou z nějaké dysfunkční rodiny, nebo jde o osobní potíže se sourozenci a s rodiči," popsal Gavlas. Dále uvedl, že přibývá případů sebepoškozování. Děti si někdy ubližují pravítkem či kružítkem na předloktí, čímž podle něj například kompenzují své napětí. „Vnímám také jinakost. Jsou různé filozofie a přístupy k výchově v rodinách, a ve škole to na sebe naráží. Ať už se jedná materiální rozdíly někdo má mobil, jiný ne, nebo o přístup k životu," dodal René Gavlas.

Odborníka na plný úvazek zaměstnává také frýdecká Základní škola Petra Bezruče. Psycholožka Veronika Dobešová prozradila, že obvykle řeší u žáků úzkosti, špatné nálady nebo poruchy chování. „Nezvládají afekty, něco se stane a ony vybouchnou, někomu nebo sobě ublíží. To jsou asi nejčastější krizové intervence," řekla Deníku Veronika Dobešová.

Psycholožka: Řešit problémy se daří

Děti se k ní dostanou většinou na popud třídní učitelky, protože mají výukové obtíže nebo potíže v kolektivu. „Pak se z toho většinou vyloupne něco dalšího osobní problémy nebo problémy v rodině," řekla Dobešová, jejíž pomoc vyhledávají děti také samy. V drtivé většině případů spolupracuje s rodiči.

„Na první schůzku mě dítě vyhledá samo, ale na druhou schůzku už musím kontaktovat rodiče, že tady jejich dítě bylo, a vyžádat si jejich souhlas s další prací. Většinou jsou na začátku polekaní, ale pak si sedneme a popovídáme si o tom, co vlastně potřebují, a já jim jen nabízím, že jsem tady pro ně. Pak většinou ty prvotní obavy slábnou," řekla psycholožka.

Podle ní se různé problémy dětí daří úspěšně řešit. „Polovinu úspěchu tvoří samotné pojmenování problému," potvrdila Veronika Dobešová.

Kromě zmíněných škol psycholog působí i na 6. základní škole v Místku. Jinde se naopak musejí spolehnout pouze na funkci výchovného poradce, byť by „odborníka na duši" v řadách zaměstnanců rádi měli.

„Psycholog u nás dříve působil. Bohužel finance dále nedovolovaly, abychom v tom pokračovali. Chybí nám hodně, výchovný poradce v podstatě tu funkci supluje, ale jeho časové možnosti jsou velmi omezené," řekla ředitelka třinecké základní školy ve Slezské ulici Halina Franková. Upřesnila, že tři hodiny týdně, ve kterých se poradce může dětem věnovat, nejsou dostatečné. Podle ní ve škole budou usilovat o obnovení této odborné funkce. „Měl by to být dobrý kvalifikovaný profesionál, který daným problémům rozumí," uzavřela ředitelka.