Poznatky získali při projektu Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší na Třinecku. Souhrnná zpráva, z nichž vycházejí jejich údaje, je z února letošního roku.
„Naše oddělení v rámci projektu provedlo v okolí tohoto hutního podniku na základě detailních měřicích kampaní z roku 2018 identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší částicemi PM2.5. Z vyhodnocení vyplývá, že nejvýznamnější část znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM2.5 je na Třinecku místního původu, tzn. pochází převážně z okruhu řádově jednotek kilometrů od hodnocených lokalit. Dominantním zdrojem znečištění na všech třech měřených místech je individuální vytápění domácností pevnými palivy. Zřetelně se zde projevuje imisní vliv vytápění uhlím i biomasou,“ vysvětlila Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava.
Hutní zdroje znečišťování ovzduší podle ní mají významný vliv především na kvalitu ovzduší mezi Třincem a Českým Těšínem, kde je kvalita ovzduší nejhorší a průměrný roční imisní příspěvek ke koncentraci suspendovaných částic PM2.5 dosahuje přibližně 5 až 10 procent. Směrem do Jablunkovské brázdy je pak vliv méně významný.
Jaký to má vliv na zdraví?
Jak tedy zlepšit kvalitu ovzduší na Třinecku? Podle závěrů projektové zprávy vypracovaném hydrometeorology, je hlavní prioritou významné snížení primární emise z individuálního vytápění domácností, které působí největší příspěvek znečištění ovzduší a s ním spojených zdravotních rizik.
Blanka Krejčí z ČHMÚ v Ostravě cituje ze zprávy o zdrojích znečištění na Třinecku: „V hodnocené oblasti představuje zhoršená kvalita ovzduší nejvyšší expozici a související populační zdravotní riziko ve Třinci a Českém Těšíně. Zvýšenou hustotou obyvatelstva, a tedy s přihlédnutím ke koncentracím znečišťujících látek současně i největším příspěvkem populačního rizika z ovzduší, se na Třinecku vyznačují také obce v Jablunkovské brázdě (Vendryně, Bystřice) a další větší obce, zejména Hnojník, Střítež a Oldřichovice.“
