Výkony, které téměř popírají přírodní zákony, předvádějí vlekaři na sjezdovce Lyžování za domem v Palkovicích. Ačkoliv se teploty během posledních dnů šplhají až k deseti stupňům nad nulou a ve Frýdku-Místku ani jeho širokém okolí dávno není po sněhu ani památky, po nejníže položené sjezdovce v regionu ležící v nadmořské výšce kolem 350 metrů nad mořem se vesele prohánějí lyžaři na 0,5 až 2 metry bytelné vrstvě sněhu. V provozu jsou tu všechny tři vleky a lyžuje se nepřetržitě každý den.

Areál se každý den otvírá už v 8 hodin ráno, mezi 16. a 18. hodinou má technickou přestávku na údržbu a večerní lyžování pak probíhá od 18 do 21 hodin. „Díky tomu, že je sjezdovka tak blízko města, si sem chodím zalyžovat několikrát týdně vždycky večer po práci. Je to úžasný relax,“ pochvalovala si tento pátek večerní lyžování na ozářené sjezdovce lyžařka Helena Pokorná z Frýdku-Místku

Sníh, po kterém lyžaři jezdí, je starý zhruba tři týdny a vypadá, že ho teplé počasí ještě nějakou chvíli neudolá. Zdejší vlekaři však nemají protekci u svatého Petra, nýbrž výkonná sněhová děla, nezdolné nadšení a chápavé manželky. „Z devadesáti procent na svahu leží technický sníh. Zatímco přírodní sníh tvoří provázané ploché vločky, které se při odtávání rychle prohřívají, technický sníh tvoří miniaturní ledové kuličky, které při odtávání přes spodní vrstvy jen rychle protečou, aniž by je tavily. Proto je technický sníh odolnější a teplejšímu počasí vzdoruje déle,“ vysvětlil kouzlo provozovatel areálu Lyžování za domem Kamil Trochta.

„Využíváme každý mrazivý půlden, kdy teplota klesne aspoň k minus pěti stupňům, abychom vyrobili další technický sníh,“ konstatoval Kamil Trochta. „Minus pět ale bylo naposledy před třemi týdny,“ dodal. „Tuto sezonu jsme poprvé zasněžovali na Štědrý den v noci. Rozdali jsme dětem dárky a šli dělat sníh,“ usmál se vlekař.

Připustil, že tato práce člověka skutečně musí bavit, pro zbohatnutí by se dělat nedala. Sněhová děla pak jela naplno celé tři týdny. Právě díky tomu dnes mohou lyžaři v Palkovicích jezdit. „Razíme heslo, že nikdy není tolik sněhu, aby se ho nedalo udělat ještě víc. A tak jsme v noci zasněžovači a ve dne vyměníme zimní čepici za jarní a jsou z nás vlekaři. Spíme na jaře, v létě a na podzim,“ pověděl s lehkou nadsázkou Kamil Trochta.

Na dětské sjezdovce se v pátek během večerního lyžování proháněl i vlekařův pětiletý syn Kamil. S lyžemi na nohách se ale nenarodil. „Začal lyžovat teprve letos. Často vidíme, jak někteří rodiče nutí své děti lyžovat už od tří nebo čtyř let. Někdy se to neobejde bez křiku a breku. Jsou to spíš nenaplněné ambice rodičů než zájem dětí o lyžování. Proto jsme čekali, až si o lyže náš syn sám řekne – a řekl si letos 5. ledna,“ prozradil Kamil Trochta.

„Celý areál je vymyšlen tak, aby tu mohli lyžovat všichni od začátečníků až po dobré lyžaře,“ vysvětlil vlekař. Nováčci začínají na malém lanovém vleku. Jakmile získají jistotu, mohou přejít na malý packový vlek. Když si osvojí techniku jízdy na kotvě, zbývá jim už jen krůček, aby zkusili jízdu na velkém kotvovém vleku. „Horní část sjezdovky je dost příkrá, proto méně zdatní lyžaři mohou vystoupit i v polovině sjezdovky, takže přechod z menšího svahu pro ně není tak děsivý,“ popsal postup Kamil Trochta.

„Sjezdovka se nachází jen pár kilometrů za městem a je ideální pro krátký a dynamický relax podobný tomu, jako když si lidé chodí na dvě hodiny zaplavat nebo zacvičit do posilovny. Areál Lyžování za domem není dělaný na celodenní pobyt, stejně jako nikoho nenapadne celý den plavat v padesátimetrovém bazénu,“ použil přirovnání provozovatel areálu. „Ale kdo chce jen trochu potrénovat nebo zrelaxovat, jedna, dvě nebo tři hodiny lyžování za domem mu úplně stačí,“ dodal. Po sportovním výkonu se lyžaři mohou občerstvit ve zdejší hospůdce a ti, kterým chybí výstroj, si ji mohou půjčit v půjčovně u sjezdovky.