„Všechna hlavní líčení, a míváme jich tu v deseti jednacích síních dvacet až pětadvacet denně, byla odročena," vysvětlili zaměstnanci soudu hned za vstupními dveřmi, že s návštěvníky by se to nestíhalo. Návštěvníci včetně školních exkurzí museli projít detektorem kovů a prohlídkou od justiční stráže.
To nejzajímavější se odehrávalo v největší frýdeckomístecké soudní síni číslo 11. „Vedla jsem simulované líčení s pachatelem znásilnění a porušování domovní svobody, odsouzen byl na dva roky nepodmíněně,“ popsala soudkyně Sandra Vareninová s tím, že vycházela ze skutečného případu, v němž rozhodovala. Jen jména a citlivé údaje změnila.

Z publika se ozývaly všetečné dotazy. Lidé se zajímali o tlačítko pod stolem pro přivolání ochranky nebo se ptali na soudcovské kladívko, které český právní řád ovšem nepřipouští, stejně jako například paruky. Povídání končilo velkým aplausem, soudkyně se loučila slovy, že přítomným přeje, aby do budovy soudu chodili v budoucnu co nejméně.
Podle předsedy frýdeckomísteckého okresního soudu Jiřího Nezhody byl zájem veřejnosti o den otevřených dveří obrovský. A to jak o dopolední program vyhrazený především pro školáky a studenty, tak jeho odpolední pokračování pro veřejnost. Venku před justičním palácem se odehrávala policejní předváděčka, na které kromě atraktivních zbraní zásahové jednotky byly k vidění i věci používané hlídkami v Beskydech – lyže či sněžnice.