Důvodem zamítavého stanoviska z konce října je podle vyjádření Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje nedostatečné řešení protipožární ochrany kostela, především řešení detekce požáru.

Mluvčí krajských hasičů Petr Kůdela pak poznamenal, že stavebník se opět hlavně nevypořádal s námitkami hasičů, kteří poukazovali na nedostatečné zabezpečení repliky dřevěného kostela pro případ požáru, a s tím související nebezpečí z prodlení. „To znamená, že ani podle tohoto druhého předloženého návrhu nebude zajištěn rychlý a účinný zásah jednotek hasičů při hašení a záchranných pracích, pokud bude kontrolou bezpečnosti pověřena soukromá firma,“ řekl mluvčí.

Biskupství ostravsko-opavské spolu s Římskokatolickou farností Střítež u Českého Těšína jako investoři stavby s tvrzením o nedostatečném protipožární ochraně kostela nesouhlasí. Odkazuje se na vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Striktní požadavek hasičů na napojení požární elektrické signalizace kostela na pult centralizované ochrany HZS je podle názoru investora v rozporu s vyhláškou. „Přesto by vlastník kostela souhlasil s napojením zabezpečení kostela na pult HZS, není to však možné z důvodů výše finančních požadavků HZS na vlastníky kulturních památek, včetně kostela v Gutech,“ podotkl Václav Kotásek, vedoucí stavebního odboru Biskupství ostravsko-opavského.

Církvi vadí rozdíl v ceně

Podle Kotáska je rozdíl v nákladech až desetinásobný. „Náklady, účtované ze strany HZS za napojení objektu na pult centralizované ochrany HZS, činí měsíčně 3 135 korun a dalších 4 235 korun s DPH měsíčně činí platby firmě, jež smluvně pro HZS zajišťuje přenos dat a napojení na pult HZS. Celkem tedy činí měsíční náklady za připojení objektu na pult HZS 7 370 korun. Tyto platby nejsou v reálných možnostech věřících z Gutů, ale ani většiny dalších vlastníků kulturních památek. Proto je v ČR napojeno na pult HZS velice málo památek,“ konstatoval vedoucí stavebního odboru.

Návrh církve počítá s napojením zabezpečovacího zařízení na pult soukromé bezpečnostní agentury se statusem „ohlašovna požárů“. „Příslušná agentura poskytuje své služby na Třinecku spolehlivě již přes dvacet let mimo jiné řadě firem, veřejných institucí i orgánů státní správy,“ přiblížil Václav Kotásek s tím, že agentura je schopna při stejném provozu jako poskytuje HZS – tedy 24hodinová služba dvou osob na pultu a přenos signálu na pult technikou certifikovanou Generálním ředitelstvím HZS – zajistit ostrahu kostela za měsíční platbu 700 korun. „Tuto sumu považuje investor za reálnou a tržní cenu. O konkrétních organizačních detailech ochrany kostela je možno samozřejmě s agenturou a HZS společně jednat,“ doplnil Kotásek s tím, že ani napotřetí se církev nehodlá vzdát.

„Protože není v silách věřících z Gutů hradit dlouhodobě náklady na ostrahu objektu ze strany HZS, bude investorem opět požádáno o schválení potřetí opraveného požárně-bezpečnostního řešení, které počítá s napojením zabezpečovacího systému kostela na pult centralizované ochrany soukromé agentury, v souladu s platnou legislativou,“ podotkl.

Spor obnovu kostela oddaluje a prodražuje

Spor o ochranu kostela v Gutech přitom celý projekt oddaluje a prodražuje. „Do dořešení sporného problému není možné stavět kostel na místě samém v Gutech a probíhá tedy jeho montáž v Hošťálkové, v sídle dodavatele stavby. Po získání povolení pro stavbu bude kostel opět rozebrán a smontován definitivně v Gutech. Vzhledem k prodlení se stavbou se momentálně řeší výše vzniklých vícenákladů a zdroj jejich úhrady,“ řekl vedoucí stavebního odboru.

Obnova kostela Božího Těla v Gutech si vyžádá celkové náklady zhruba 27 milionů. Dosud bylo proinvestováno zhruba 8,5 milionu korun, a to především za likvidaci spáleniště, pořízení a úpravu dřeva, kamene či pořízení dokumentace. Náklady stavby jsou kryty z pojistného za zničený kostel, z veřejné sbírky města Třinec, dřevo pro výrobu šindele darovalo Biskupství ostravsko-opavské, město Ostrava poskytlo 300 tisíc korun na výrobu nových zvonů, krajský úřad dal 200 tisíc na likvidaci trosek.

Budoucí provozní náklady však budou hradit, stejně jako u všech dalších 470 kostelů a kaplí v diecézi, místní věřící. Kromě protipožární ochrany jde o platby energií, revizí, běžných oprav a údržby, pojištění, výdajů na bohoslužebné potřeby.