Místek zažil ve druhé polovině 18. století císařskou návštěvu. V domě číslo 50 na zdejším rynku přespal 21. srpna 1779 císař Josef II., jenž se tudy vracel z Fryštátu po podepsání takzvaného Těšínského míru. Ten ukončil letité války o bavorské dědictví, do nichž bylo zapojeno několik evropských zemí.

Válek se týkaly i další dvě návštěvy. Ruský vojevůdce Alexander Vasiljevič Suvorov spal z 8. na 9. února 1800 v zájezdní hospodě v současné Slezské ulici ve Frýdku při návratu z tažení italsko-švýcarského. Maršál Michail Illiarionovič Kutuzov, kníže smolenský, do Frýdku přijel v čele ruské armády 28. září 1805 při cestě do Rakous. Ubytoval se rovněž v hospodě U černého orla, dnes U křivého psa. Kutuzov odcestoval 30. září do Nového Jičína a odtamtud do Brna. Kolem téže hospody projel 24. září 1814 i ruský car Alexander I., když mířil na vídeňský kongres. A 24. prosince 1814 jej na tomto místě vítal zástup lidí při návratu do Ruska.

Snímek z návštěvy prezidenta Miloše Zemana ve Frýdku-Místku.
Prezident ve Frýdku-Místku: Davy sympatizantů, pár mužů s trenýrkami

„Z dalších zajímavých osobností můžeme zmínit ještě arcivévodu Friedricha Habsburga, jenž se svou chotí Isabellou a dvěma dcerami zašel 4. a 5. července 1895 do židovské synagogy ve Frýdku a zúčastnil se bohoslužby v Mariánském kostele. Při další návštěvě v roce 1907 zavítal i na frýdecký magistrát. Před radnicí jej vítal starosta Josef Pawlik, před zvolením do své funkce přednosta vlakového nádraží,“ líčí Jaromír a Jiřina Poláškovi.

Zmiňují i historku s Klementem Gottwaldem z časů, když ještě nebyl komunistickým prezidentem, ale redaktorem bolševického tisku: „Gottwald Frýdek navštívil 25. května 1924 a promluvil na táboru lidu na náměstí. Ve své řeči hájil chudinu ve sporu s místní buržoazií o takzvané Jandovice – budovu naproti kavárně Radhošť, kde se už za Rakouska scházeli nemnozí příslušníci české inteligence. Za svůj výrok, že se páni z kavárny a hejtmanství nechtějí dívat na dělnickou lůzu, na něj bylo podáno trestní oznámení. Na jeho základě byl ve Frýdku obratem odsouzen okresním soudem a ve vězení, které bylo za dnešním katastrálním úřadem, si odpykal tři dny vězení.“

Vstupenky na Masaryka

Když ve středu 25. června 1924 dorazil krátce po 16. hodině do Frýdku prezidentský vlak s Tomášem Garrigue Masarykem, ozývaly se fanfáry ze Smetanovy Libuše. Masaryk prošel celým nádražním perónem mezi stovkami lidí, vyšel i před budovu a krátce pohovořil s představiteli města a okresu. „Ke vstupu do prostoru nádraží a na nástupiště mezi druhou a třetí kolejí bylo nutno mít vstupenku, která stála celých 5 Kč, což zrovna nebylo málo. Všechny vybrané peníze šly ve prospěch Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Podle pamětníků všichni lidé po prezidentově příjezdu ztichli tak, že bylo dobře slyšet všechny uvítací proslovy,“ pokračovali Poláškovi.

Malířka Eliška Servátková.
Klíče od města má jen prezident a výtvarnice

Nejprve Masaryk přijal hlášení přednosty stanice, brigádního velitele, hejtmanů frýdeckého a místeckého okresu a poté vykonal obhlídku čestné setniny 8. pěšího pluku „Slezský“ a přijal raport od velitele frýdeckých a místeckých legionářů, učitele Augustina Šmída. Starostové měst Frýdku Zdeněk Sekera a Místku Vilém Šlapeta prezidenta krátce pozdravili, jejich proslovy se ale v psané podobě nedochovaly.

Masarykova návštěva trvala pouhých deset minut. Stěží se stačil pozdravit se svými známými - profesorem Filipim, předsedou Matice Slezské, a bývalým říšským poslancem Pavlokem z Řepišť. Zachoval se dokonce záznam rozloučení: „Milovaný náš, tatíčku! Přijmi tento dáreček od frýdeckých českých dětí, které Tě milují, protože jedině Tvou zásluhou mohou choditi do českých škol.“ Kytici předali Masarykovi žáci Marie Žižková a František Němec. Když byl vyzván prezidentem, aby něco řekl, rezolutně prý vykřikl: „Ne!“

Beneš ocenil hrdiny

O šest let později přijel prezident Masaryk znovu. Starosta Místku Vincenc Procházka jej uvítal na nádraží 5. července 1930. Před budovou prezident přesedl do osobního automobilu a odjel do Hnojníku, kde přenocoval na zámku. Johann Nepomuk Beess, bratr majitele panství Georga V. Beesse, byl totiž jeho spolužákem během vysokoškolských studií. Z bezpečnostních důvodů automobil s prezidentem nikde po cestě nezastavoval, jedinou výjimkou na žádost Masaryka byla krátká zastávka u školy v Prostředních Tošanovicích, kde kolonu nadšeně vítali žáci.

Na hrdinský boj místeckých vojáků proti okupantům 14. března 1939 zavzpomínal při návštěvě Frýdku-Místku Edvard Beneš. Dne 18. července 1946 prohlásil: „Byli jste statečni, to vám nebude zapomenuto nikdy. Mohu vám říci jenom tolik, že tak jako u vás, mělo se stát ve všech posádkách. Pak by se naše tehdejší situace vytvořila snad docela jinak. Váš statečný odpor byl vlastně jediným pevným bodem, o který jsme se my v zahraničí mohli opřít a na kterém jsme později začali budovat. Jsem dnes opravdu šťasten a spokojen, neboť jsem se konečně přesvědčil, že to, o čem jsem mluvil v zahraničí, se skutečně zakládá na pravdě.“ Prezidenta doprovázel ministr národní obrany armádní generál Ludvík Svoboda, pozdější prezident ČSSR.

Prezident Edvard Beneš (1884-1948).
Od bitvy o Čajánkova kasárna uplynulo devětašedesát let

V prvních třech letech po osvobození v roce 1945 navštívilo Frýdek-Místek postupně dvanáct ministrů tehdejší vlády. Dne 20. srpna 1963 se zde zastavila také první kosmonautka Valentina Těreškovová. Tisíce lidí ji nadšeně vítaly. Zavítala do národního podniku Slezan, kde jí kytici karafiátů předala Emílie Sikorová (básnířka Ema Trpěná), kolona vozidel pak mířila Radniční ulicí ve Frýdku a zastavila na náměstí.

Prezident Antonín Zápotocký navštívil ve dnech 23. a 24. června 1956 Lískovec, Ostravu a Hradec nad Moravicí. Nejprve zašel do Železáren Stalingrad v Lískovci, kde si připomněl pětadvacáté výročí stávky v někdejší Karlově huti. Frýdek-Místek hostil také Antonína Novotného, stalo se tak 29. ledna 1964 a prezidentův podpis je v kronice města.

Havlova první cesta

„V závěru osmdesátých let minulého století Frýdkem-Místkem pravidelně projížděl v zimním období pozdější prezident Václav Klaus, který jezdil lyžovat na Visalaje a Bílý kříž,“ upozorňují manželé Poláškovi.

Frýdek-Místek byl podle nich prvním městem Československa, které Václav Havel navštívil po zvolení prezidentem. Bylo to 4. ledna 1990. Dne 14. června 1993 byl pak Havel na dvoudenní pracovní cestě v okrese a dorazil do Frýdku-Místku, kde mu jako vůbec první osobnosti předali symbolický klíč od bran města.

Nakonec, v úterý 21. září 2015, navštívil Frýdek-Místek také prezident Miloš Zeman, Setkání s občany se konalo na náměstí Svobody v Místku.