Ze statistik Ministerstva vnitra ČR vyplývá, že na Frýdecko-Místecku a Třinecku je pět obcí, které se umístily v první třicítce celorepublikového žebříčku, jenž seřazuje vesnice s nejvyšším počtem obyvatel. Dvě obce se nacházejí v první desítce, a to Vendryně a Bystřice, která je v Česku druhá. Starosta Bystřice Roman Wróbel ubezpečil, že obec se městem jen tak nestane.
„Nás opravdu ani jednou nenapadlo, že bychom měli být městem. Nevidím sebemenší důvod, proč bychom to měli měnit. Vždycky jsme byli vesnicí a vidíme v tom klad," zdůraznil dříve starosta Bystřice, kde žije zhruba 5300 obyvatel.
Ve Vendryni nenaruší tradici
Podobný názor má i starosta sousední Vendryně. „Nic nám to nepřinese. Nechtěl bych jako starosta, určitě také jako většina občanů, narušit historickou tradici Vendryně vždy byla obec," řekl Bohuslav Raszka a připomněl, že první písemná zmínka o obci se datuje do roku 1305. Na přechodné období byla součástí Třince, a to od osmdesátých let minulého století do roku 1995.
Podle Bohuslava Raszky by proměnu statusu doprovázely také administrativní komplikace. „Museli bychom řešit legislativu vůči bankám nebo třeba státním institucím, ale i měnit razítka," vyjmenoval starosta Vendryně některé ze změn, které by museli absolvovat.
O udělení statusu města rozhoduje podle zákona o obcích předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
Starosta: Status nic zásadního nepřinesl
Před několika lety se v město proměnil Paskov. „Bylo to za mého předchůdce. Pokud si matně vzpomínám, obec s více než třemi tisíci obyvateli musí mít zajištěnou základní občanskou vybavenost, včetně lékařské péče, školství a služeb s tím spojených," informoval Petr Baďura, starosta Paskova, který nový status získal v roce 2011.
„Co nám to přineslo? Jedině zvýšení prestiže, nic víc to nepřinese. Paskov kdysi ve středověku měl status městských práv, takže je to vlastně navrácení toho, co zde kdysi existovalo. Když to ale zpětně hodnotím, nic převratného jsme tím nezískali," doplnil starosta s tím, že z finančního hlediska se také nic nezměnilo například výše dotací se odvozuje od počtu obyvatel v dané oblasti. Kolem hranice tří tisíc lidí se pohybuje počet obyvatel v Kozlovicích, o status města mohou s přehledem žádat obce Mosty u Jablunkova, Návsí, Dobrá, Palkovice nebo třeba Baška.
Místostarosta poslední jmenované obce Martin Čajánek Deníku v pondělí potvrdil, že pokud by v budoucnu o změnu statusu z obce na město požádali, zcela určitě by se k tomu měli vyjádřit místní obyvatelé v referendu.
„Byla by to totiž podstatná změna, která by se určitým způsobem dotýkala všech. Proto by měl mít každý příležitost vyslovit názor, jestli by raději chtěl žít ve městě. Protože se u nás počet obyvatel zvyšuje, je to relevantní dotaz. Na druhé straně ale prakticky sousedíme s Frýdlantem nad Ostravicí a Frýdkem-Místkem, takže to do obou měst máme poměrně kousek. Lidé u nás spíše oceňují klid, který jim města v žádném případě nemohou nabídnout," zamyslel se místostarosta Bašky Martin Čajánek s tím, že je otázka, jestli by obci transformace na město vůbec nějaký finanční profit přinesla.
„Musela by se zvážit všechna pro a proti. V něčem by to možná nějaké výhody mohlo mít, jenže bylo by to zpravidla na úkor něčeho jiného. Myslím tím například, že bychom sice mohli získat více peněz od státu, naopak by ovšem mohlo dojít k většímu daňovému zatížení," uvažoval Martin Čajánek.