Do letadla plánují i s nutnou výbavou pro půlroční pobyt nasednout v druhé polovině března. „Tuto dobrodružnou cestu jsme pracovně nazvali Napříč Amerikou na kole, aneb z komunismu do kapitalismu. I když ještě pořádně nevím, co na mě čeká hlavně v Mexiku, které je divočejší, přesto se těším. Když budeme mít problém se domluvit, na řadu určitě přijdou ruce i nohy. Spát budeme hlavně pod stanem. Oficiální cíl expedice bude až v kanadském Vancouveru,“ pousmála se Renáta Stillerová, kterou k vášnivému cestování na kole přivedl její manžel.

„Například jsme se na dva týdny vypravili na hodně netradiční svatební cestu. Na kolech jsme projeli Sardinii. Zážitků mám hodně. Žádné rezervní kola jsme neměli, takže když jsme takzvaně píchli duši, museli jsme si díru hned sami zalepit, abychom mohli dál pokračovat v jízdě,“ sdělila Stillerová. Během této výpravy zažili i divoké okamžiky. „Když se začalo stmívat, hledali jsme vhodné místo, kde bychom mohli postavit stan. Najednou se proti nám vyřítilo asi sedm velkých psů. Už jsem počítala s tím, že nás pokoušou, když je na poslední chvíli ještě zarazil křik jejich majitele. Ten nás vlastně zachránil a nabídl nám i nocleh. Alespoň je na co vzpomínat. I ta plavba trajektem byla úžasná,“ zasnila se Stillerová.

Prozradila také, co se jí na tomto způsobu cestování líbí nejvíce. „Hlavně ta svoboda. Nejsem na nikoho vázaná, můžeme jet kdekoli, kde nás zrovna napadne. Je to naprosto něco jiného, než když jedete s nějakou cestovní kanceláří. Navíc mám ráda pohyb, takže bych jen tak ležet u moře a opalovat se rozhodně delší dobu nevydržela. Při cestování na kole poznáte podstatně lépe místní obyvatele, jejich kulturu, zvyky a místa, na která se jinak s autem nebo autobusem dojet vůbec nedá,“ vyjmenovala přednosti cyklocestování.