Zaorálek bojuje o všechno

Jméno Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) je pravděpodobně jedno z nejznámějších na kandidátkách obecně. Podle výzkumu agentury STEM/MARK jej spolu s Danuši Nerudovou (STAN) zná shodně 82 procent dotázaných. Rodák z Ostravy je logicky lídrem kandidátky SOCDEM (dříve ČSSD) ve volbách do Evropského parlamentu. Před vstupem do politiky pracoval v Moravskoslezském regionu mimo jiné jako dramaturg v Československé televizi, kde se podílel například na seriálu Velké sedlo. V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra (OF) v Ostravě. Byl také spoluautorem dopisu ostravského OF federálnímu prezidentovi Václavu Havlovi. V něm se vyjádřil proti návratu k zemskému uspořádání země a požadoval regionální členění.

V roce 1990 se stal Lubomír Zaorálek zastupitelem Ostravy i členem rady města a o čtyři roky později vstoupil do ČSSD. Během své politické kariéry strávil 25 let v Poslanecké sněmovně jako poslanec za ČSSD, zastával také posty ministra zahraničí a kultury. V současnosti je místopředsedou SOCDEM.

V letošních volbách jde Zaorálkovi o hodně. Je to jedna z jeho posledních šancí dostat se zpět do aktivní politiky a ovlivňovat její směr. Za sebou má ovšem několik kontroverzních kauz, které mu lidé nemohou zapomenout. Především jeho postoje a výroky v oblasti zahraničních vztahů budí dodnes pozornost. Například v roce 2018 jako předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny označil imigraci z Vietnamu za bezpečnostní riziko, jelikož mnoho Vietnamců je zapojeno do organizovaného zločinu a prodeje drog.

Během migrační krize patřil Lubomír Zaorálek k nejhlasitějším odpůrcům povinných kvót na přerozdělování migrantů mezi jednotlivé země Evropské unie. Zda je jeho snaha o návrat labutí písní, to se ukáže právě příští víkend.

Konečná by ráda obhájila evropský post

Mezi povědomé tváře patří také Kateřina Konečná (Stačilo!), kterou zná podle výzkumu agentury STEM/MARK 52 procent dotázaných. Zvláště voličům z Moravskoslezského kraje je předsedkyně KSČM díky dlouholetému působení v regionální politice blízká.

V Novém Jičíně byla v roce 2010 zvolena v komunálních volbách do zastupitelstva za KSČM. V letech 2014, 2018 a 2022 mandát zastupitelky města obhájila, když vedla tamní kandidátku KSČM. Posledních deset let zasedá v Evropském parlamentu, kam dojíždí z Nového Jičína, kde dodnes žije.

Jako lídryně kandidátky koalice Stačilo! (koalice KSČM, SD-SN, ČSNS a osobnosti) se bude Kateřina Konečná snažit obhájit svůj dosavadní post v europarlamentu.

Od roku 2021 je Konečná novou předsedkyní KSČM. Netají se svými názory na Brusel, u nějž hovoří o diktátu, a snahou o vystoupení z Evropské Unie. Je také dlouhodobě proti podpoře Ukrajiny ve válečném konfliktu s Ruskem. V únoru 2022 v televizi Prima prohlásila, že na Ukrajinu nemají být posílány žádné zbraně. Poté, co i české ministerstvo zahraničí upozornilo na netransparentnost letošních voleb v Rusku, Kateřina Konečná obhajovala "ruskou demokracii" a transparentnost ruských voleb.

Za Stačilo! kandiduje ze 4. místa ještě komunista Milan Krajča z Opavy. Ten působí jako místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy.

Pirátka Klusová

Kdo se naopak v průzkumu mezi povědomá jména u široké veřejnosti nedostal, je Zuzana Klusová. V rámci republiky její jméno tolik nerezonuje. Zato v Moravskoslezském kraji výrazně. Její šance na zvolení do europarlamentu jsou vysoké.

Karvínská politička je od roku 2020 zastupitelkou Moravskoslezského kraje. V letech 2018 až 2022 byla zastupitelkou města Karviná. V Karviné pracovala před vstupem do politiky jako koordinátorka, lektorka a metodička evropských projektů v Okresní hospodářské komoře.

Po angažmá v pirátské straně zaměstnání opustila a působila jako vedoucí mediálního odboru Pirátů v Moravskoslezském kraji a vedla nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve vyloučené lokalitě.

Zuzana Klusová kandiduje do europarlamentu ze třetího místa kandidátky. Což nedávno způsobilo rozbroj u Pirátů. Jejím stranickým kolegům vadila možná kumulace kandidatur Klusové. Favoritka předsedy strany Ivana Bartoše totiž získala i post lídryně v nadcházejících krajských volbách, které budou na podzim. Navíc hrozí, že čtyřka kandidátky, europoslanec Mikuláš Peksa, kvůli tomu vypadne z bruselské politiky.

Piráti mají za Moravskoslezský kraj nevyšší počet kandidátů na předních příčkách kandidátky ze všech stran. Krom Klusové kandiduje z kraje ještě Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy pro vzdělávání, digitalizaci a inovace, a to ze šestého místa. Hned za ní je pak Albert Štěrba, neurochirurg, vysokoškolský učitel, příslušník aktivních záloh Armády České republiky, který se narodil ve Frýdku-Místku.

Další zástupci Moravskoslezského kraje

Regionální stopy jsou i na kandidátkách dalších stran. Některé, jako například ANO, postavili zástupce z kraje až na chvost žebříčku.

Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy, tak kandiduje až ze 13 pozice. Na 22 příčce pak je druhé známé jméno v kraji za hnutí ANO, a to Šárka Šimoňáková, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj.

Naopak už na 2. příčku nasadili člověka z Moravskoslezského kraje Svobodní. Matěj Gregor je zastupitelem v Ostravě-Vítkovicích.

Za koalici SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL, TOP 09, je nejvýše postaveným kandidátem s vazbami na Moravskoslezský kraj Ondřej Krutílek, který se narodil v Novém Jičíně. Na kandidátce SPOLU je na pátém místě. Krutílek od eurovoleb v roce 2019 působí jako šéf kanceláře europoslance Alexandra Vondry.

A rovněž z páté příčky kandiduje i Michal Berg za Zelené. Spolupředseda strany a energetický konzultant je od roku 2014 také zastupitelem ve Vsetíně.

Volební prognózy

Kraj má momentálně v Bruselu dva zástupce, Evžena Tošenovského (ODS) a Kateřinu Konečnou (KSČM). Zatímco Konečná se jako lídryně kandidátky pokusí své křeslo v europarlamentu obhájit, Tošenovský se rozhodl znovu nekandidovat. Pro Moravskoslezský kraj by se tak v případě naplnění volebních prognóz pravděpodobně nic nezměnilo. Odhady favorizují dvě jména z kraje, a to Klusovou a Konečnou. Naopak s úspěchem Zaorálka se příliš nepočítá.

Před pěti lety v Moravskoslezském kraji v eurovolbách zvítězilo hnutí ANO se ziskem 26,6 procent. ODS dostala 12,47 procent a těsně za ní, se ziskem 11,14 procent, skončilo SPD. Piráti měli 10,73 procent a KSČM 9,73 procent. Přes pětiprocentní hranici se dostaly ještě strany jako KDU-ČSL s 8,59 procenty a koalice STAN +TOP09 s 5,79 procenty.

Volební účast činila v Moravskoslezským kraji 23,76 procent – celostátně pak 28,7 procent.

Výjimečně dva dny

Česko a Itálie jsou jediné dva státy, kde se bude volit dva dny. Ve většině zemí EU se volby konají pouze v neděli 9. června. V Belgii, Bulharsku, Lucembursku a Řecku je účast ve volbách povinná.

V Česku budou moci voliči přijít k volbám v pátek 7. června od 14 do 22 hodin a v sobotu 8. června od osmi do 14 hodin.

Čeští voliči si mohou vybrat jednu kandidátní listinu, na které mohou udělit prostřednictvím kroužkování dva preferenční hlasy. Do Evropského parlamentu se pak dostanou ty strany a koalice, které překročí pětiprocentní hranici získaných hlasů.

ANKETA:


Nahrává se anketa ...